PŘÍRODA.cz

Přináším vám další část témat z biologie ze střední školy. Dneska si společně projdeme proces hominizace a sapientace. To, že jsme příbuzní lidoopům asi víte. Proč jsme se ale od nich tak odlišili? Byl důvodem této změny životní prostor? To vše a ještě mnohem více se dozvíte zde.

A je to tu zase- aprílové počasí nás ani letos nemine.

Vypravme se dnes společně jako správní mykologové nebo alespoň milovníci hub i za druhem, který je sice jedovatý, ale svým typickým vzezřením krášlí naše lesy už nyní zjara.

Blíží se čas maturitních zkoušek, proto jsem se rozhodla zařadit na stránky přírody témata, která by se mohla hodit maturantům z biologie. Tyto články ale nebudou samozřejmě jen pro ně. I ostatní čtenáři si přijdou na své. Mnozí z nás už jsme ze školních lavic vyrostli, ale díky těmto článkům si budeme moci zopakovat základní informace a případně je rozšířit o nové poznatky. Věděli jste třeba například, že Leonardo da Vinci prováděl pitvy? Nebo že se Hippokratova přísaha od svého vzniku až na…

Kdo miluje romantická místa plná skal,lesů,tajuplných zákoutí,vyhlídek a úchvatně položeného zámku Hrubá Skála tomu doporučuji Hruboskalsko.

Jarní únava je typickým příznakem končící zimy. Mnozí z nás s ní mají problémy a někteří ji naopak nikdy nezažijí. Ráno se vám nechce vylézt z teplého pelechu a přes den byste se tam nejraději vrátili. Jarní únava je celkem běžnou záležitostí. Nejedná se ale o žádnou nemoc, která by nás postihovala pravidelně každý rok. Hlavní příčina je vcelku známá, nedostatek slunečního svitu. Není ale jediná.

Právě na včerejšek připadl Světový den vody (World Water Day), který byl vyhlášen OSN už v roce 1993. Letošní ročník nese název: „Čistá voda pro zdravý svět“.

edna z pranostik praví: „Jaro krásné, všem tvorům spásné.“ A je to tu, od soboty 20.3. máme i podle kalendáře jaro. První jarní den se celkem vyvedl. Teploty mnohde přesahovaly i 15 stupňů. V totmto článku se dozvíte mimo jiné, co se na jaře děje s přírodou.

Kaudální autonomie je odborný výraz pro odlamování ocásku, které známe především od ještěrek. Ony však nejsou jediné, které tento obranný mechanismus využívají k tomu, aby si zachránily vlastní život, i když na úkor své pohyblivosti.

Rys ostrovid – tato krásná kočkovitá šelma se po dlouhých letech možná konečně vrací do Krkonoš. Svědčí o tom jeho pobytové stopy.