PŘÍRODA.cz

Způsob zemědělského hospodaření má podstatný vliv na množství rostlin a živočichů, kteří v krajině žijí. Právě proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uzavřela dohodu s jednou z největších zemědělských firem na Znojemsku, Agrospolem Hrádek. Dohoda by v konečném důsledku měla připravit vhodné podmínky pro návrat dropa velkého, jednoho z nejtěžších létajících ptáků světa, který ze Znojemska vymizel před dvaceti lety. Do dlouho připravovaného řešení zapojí AOPK ČR 100 ha státních pozemků, kde…

Třinec, 4. června 2014. Hejno s dvaadvaceti mláďaty kriticky ohroženého druhu ptáka morčáka velkého zaznamenali před pár dny v areálu Třineckých železáren (TŽ) jejich zaměstnanci. Kontrola budek osazených loni pro morčáky prokázala, že další mláďata by se měla v Třinci vylíhnout během příštích týdnů.

Při pohledu do volné přírody, na lány pšenice, ovocné sady nebo na zahrádku u vašeho domu, je mnoho lidí schopno popsat viditelné projevy života. Jarní rašení listí, barevně rozkvetlé květiny mezi krtinci v trávníku, dozrávající plody v sadu a z podzimu zase padající listí. Skoro nikoho nenapadne ani zmínka o životě, který se odehrává v půdě. Tyto formy života jsou našemu oku často skryty. V půdě nalezneme rozsáhlá živočišná společenstva, která co do početnosti a významu hrají významnou roli…

Byla to vlastně náhoda. Z výstavy tropických orchidejí jsem se vydal k Vltavě a prohlídnout si areál pražské zoologické zahrady, kde hnízdí mnoho divokých ptačích druhů, do kterých byste to možná ani neřekli. Atraktivním příkladem může být kvakoš noční nebo lednáček říční. Bohužel to jsou pozorování pár roků stará. Čím víc se ZOO zušlechťuje pro cizokrajná zvířata, tím víc z ní původní divočiny mizí. Ne ale úplně vše.

Baví vás botanika? Vyzkoušejte si své znalosti našich orchodejí v našem novém poznávacím testu.

Návod k použití - Tento článek je ve své podstatě velmi neumělou a názorově zaujatou literární rešerší zdrojů tří názorových proudů (senátoři, podávající návrh zákona o NP Šumava; vědci ze Stínové vědecké rady NP Šumava, kritizující podávaný návrh; a douška od ochránců přírody Hnutí Duha na závěr). Článek skoro určitě nevyjadřuje názor redakce, spíš jen svého autora, ale může sloužit jako zjednodušená orientační pomůcka v aktuálním dění okolo Národního parku Šumava.

Často věnujeme více pozornosti exotickým druhům, na které v Čechách mimo zoologické zahrady nenarazíme, a přitom si ani neuvědomujeme, jak nám přímo před očima mizí naše vlastní přírodní klenoty. Jedním z nich je ohrožená břehule říční.

Vědci objevili u delfínů nový smysl, delfíni cítí elektrické pole. Nejenom žraloci tedy disponují „elektro-smyslem“, také u savců dokázali výzkumníci tuto schopnost. Delfíni z toho jasně profitují při lovu. Možná tento trik s elektřinou ovládají i další savci.

Pilný jako včelka? Přísloví, které není zapotřebí vysvětlovat. A jak se zdá, včely čalounice hned dvou kanadských druhů, jsou skutečně více než přičinlivé. Jak odhalila studie výzkumníků z Univerzity v Guelphu, tyto včely žijící ve městech si při stavbě hnízd vypomáhají mnohem dostupnějším materiálem, než je pryskyřice stromů. Začaly do svých staveb komponovat malé kousky plastů.

Vidíme je v těchto teplých dnech všude: v trávě, na chodnících i zdech domů. Nejraději se vyhřívají na sluníčku a přitom sají šťávu z lipových stromů. Řeč je o ruměnici pospolené, jednom z našich nejtypičtějších zástupců ploštic. V poslední době je ale stále častěji můžeme vidět při páření. Jak takovéto páření probíhá se dozvíte v dnešním článku.