PŘÍRODA.cz

V pustinách a pouštích australského Západního teritoria narazíme na domorodou komunitu Aboridžinců, patřící do společenství Martu. Toto seskupení čtyř větví jedné jazykové skupiny dosud udivovalo jen etnografy a jazykovědce, ale poslední měsíce o ně jeví velmi intenzivní zájem i ekologové. Martu totiž „postavili na hlavu“ nosnou myšlenku druhové ochrany. Tím že intenzivněji loví určitá zvířata, jim současně pomáhají zlepšovat početní stavy.

U nás asi nejznámější přírodní sklo

V sobotu 16. listopadu se ornitologovi Lubošovi Doupalovi podařil vskutku netradiční objev – v keřích u Hradeckého rybníka na Přerovsku pozoroval v Česku dosud nezaznamenanou pěnici malou (Sylvia nana). Nový druh ptáka následně několik lidí i zdokumentovalo.

Je to ten nejoblačnější měsíc roku. Jeho velkou specialitou jsou prudké náhlé větry, plískanice, sněhové přeháňky a ve vyšších polohách někdy už stálý sněhový koberec. Sníh a sněžení i v nížinách se objevují hned v několika listopadových rčeních. Z listopadových pranostik jsou nejběžnější zrovna ta, která se váží k svátku Martina, Kateřiny nebo Ondřeje.

Maskování a kamufláž, to je klíč k přežití. Než riskovat bolestivé, nebo fatální setkání s predátory, je přece mnohem výhodnější zmizet jim z očí. Jenže příliš mnoho podobně maskovaných živočichů si zadělává na velký problém. Pokud se predátorům jednou podaří „prokouknout“ fintu s ochrannými mimikry, může se nenápadné zbarvení stát pastí.

Jedním ze způsobů vzniku barytu jsou hydrotermální procesy. K těm dochází, když horká voda, zbývající po ztuhnutí magmatu pod zemí, stoupá vzhůru k povrchu.

Babočka bodláková se řadí mezi tažné motýly. Přilétá k nám na jaře až ze severní Afriky. Z denních motýlů patří mezi nejrozšířenější druh po celém světě.

Cvrčilky jsou často označovány za myši mezi ptáky, a to zcela oprávněně. Tito malí, rákosníkům podobní pěvci se totiž většinou zdržují dobře ukrytí v husté nízké vegetaci, kterou hbitě prolézají, a když už občas sednou na nějaké vyvýšené místo a jsou vyrušeny, není výjimkou, když zapadnou do husté trávy a v okamžiku vyletí až o několik metrů dál.

Přírodní sklo má více vlastností, které člověk odedávna považoval za zajímavé a pokud se vyskytovalo v jeho dosahu, neváhal ho využít.

Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho, které najednou naruší zvláštní bublání. Zprvu nic nevidíme, ale po chvíli začínáme v šeru rozeznávat siluety tetřívků s široce roztaženými ocasy. Už je to tady! Právě začíná jeden z nejpozoruhodnějších zážitků, který naše příroda nabízí – tok tetřívků obecných.