PŘÍRODA.cz

Norník rudý je jediným norníkem, který se vyskytuje i na území naší republiky.

Hranostaj žije na celé severní polokouli, ale přesto se s ním lze setkat jen vzácně. Hranostaj bývá často zaměňován s lasicí kolčavou, ačkoliv se dá snadno poznat podle černé špičky ocasu.

Už antropomorfický nadpis příspěvku "rysi masakrují tisíce kusů srnčí zvěře" Miroslava Ryšavého z 14.2.2007 naznačuje, že něco není v pořádku.

Plch velký je mnohem větší než jeho příbuzný plšík lískový. Celé noci tráví tím, že si shání potravu v korunách stromů a může se stát, že lidé toto zvířátko zahlédnou, ale většinou si ho spletou s veverkou.

Noční lovec. Skoro každý z nás už někdy slyšel jeho protáhlé a tklivé houkání "hu-hůůůůůůů".

Na stráni blízko polní cesty se lopotí stovky možná tisíce černooranžových mravenců se stavbou svého trochu netradičního příbytku. Nejde totiž o mravence lesního, nýbrž o jeho blízkého příbuzného mravence travního.

Takto jsem reagoval na článek v Domažlickém deníku ze soboty 3.září 2005, který vyšel pod názvem "Pytláci zmasakrovali stovky rysů".

První únorová dekáda je za námi a počasí v ní spíše připomínalo druhou polovinu března. Do střední Evropy i nadále pokračoval příliv teplého vzduchu, odpolední teploty se pohybovaly až kolem 9 °C a sněhové přeháňky se vyskytovaly pouze na horách, jinde pršelo. Srážkové úhrny se pohybovaly kolem 2-4 mm denně.

Krysu, která byla v Čechách dříve velmi hojná, již dnes u nás skoro nenajdeme. Žije v okolí Labe, kam je zavlékána lodní dopravou z Německa. Předpokládá se, že alespoň část krys byla zavlečena do Evropy na lodích při křižáckých výpravách ze Svaté země. I dnes se na lodích ve skutečnosti drží krysa, ačkoliv v tomto zdánlivě vlhkém prostředí by většina lidí očekávala potkana.

Za teplých prázdninových večerů můžete v listnatých, ale i jehličnatých lesích zaslechnout bručivý let poměrně velikého hnědého brouka. Je to právě tesařík piluna, který hledá svého partnera pro páření, nebo již místo pro nakladení vajíček.