PŘÍRODA.cz

Rejsek vodní, jak už z názvu vyplívá, je ve vodě stejně tak doma jako na souši. Plave a potápí se v potocích i řekách, kde si hledá svou oblíbenou potravu.

Tento hryzec je považován za největšího středoevropského hraboše. V Holandsku mají hryzce za velmi vážné škůdce na tulipánových plantážích, poněvadž mohou během zimy požírat tulipánové cibule.

Šalvěj nebyla ještě donedávna příliš známou bylinkou. Či přesněji řečeno, byla jakousi zapomenutou bylinkou našich babiček. Ty znaly velmi dobře tuto vonnou bylinku z čeledi hluchavkovitých. Lidový název této rostliny je babské ucho, koníčky či smrtky a dnes šalvěj prožívá takovou malou renesanci, alespoň co se kuchyně týká. Nejznámější je jako léčivka a koření, ale je též vynikající medonosnou a okrasnou rostlinou. Prostě voňavá a nadmíru užitečná ozdoba každé zahrádky či balkonového truhlíku…

21.března skončila astronomická a také skutečná zima, která byla vůbec tou nejdelší a na sníh nejbohatší za posledních 60 let. Mimořádné bylo především dlouhodobé setrvání sněhu právě až do druhé poloviny března.

Velmi něžná myška drobná s malinkýma očima je spolu s myšivkou horskou nejmenším hlodavcem v Evropě. Když si porovnáme velkého střevlíka s myškou drobnou zjistíme, že je jen o něco málo větší než on.

Přestože patří myšice křovinná mezi nejhojnější evropské hlodavce a žije i v městských parcích, většina lidí ji nikdy nespatřila.

Tchoř tmavý je samotářský noční lovec. Dnes se na mnoha územích Evropy vyskytuje již jen vzácně (včetně ČR), protože mnohá podmáčená a vlhká území, která rád obývá, byla odvodněna a zkultivována. Všichni poznáme tchoře především podle jeho pachových žláz, které používá na svou obranu.

Letošní rok probíhá v České republice sčítání vodních ptáků, které navazuje na sčítání ze zimy 1995/1996. Akce probíhá ve středních Čechách, konkrétně na řece Vltavě, Labi, Berounce, Litavce a z části také na Jizeře a Sázavě, plus na některých středočeských rybnících a zatopených pískovnách. Koordinátory sčítání vodních ptáků jsou Pavel Bergman, Jindra Mourková a Michal Bílý.

O zkáze deštných lesů se píše a mluví velmi často. O těchto fascinujících porostech však koluje spousta mýtů. Víte, že deštné lesy nejsou plíce světa a že zdaleka nepředstavují nejstarší ekosystémy světa?

Kněžice páskovaná, stejně jako další ploštice, je známá pro své "nelibě vonící" látky, které vylučuje. Lze ji vidět téměř všude.