PŘÍRODA.cz

Vzpomínám si na jeden loňský hon. Pustili jsme do leče netrpělivé psíky a za nimi se "vrhli" honci. Pravidelní čtenáři mne znají jako zapřísáhlého odpůrce střílení a tak jsem se s omladinou začal prodírat téměř nepřístupným terénem úzkých hlubokých roklí , kde se dříve těžil kaolín, dnes zarostlých patnácti, dvacetiletými borovičkami.

Jedná se o zvíře, které je pro někoho velmi roztomilým domácím zvířátkem, ale naopak pro jiné může být jen ohavný, odporný a škodlivý potkan. Většinou, ti kteří se bojí potkanů jsou hlavně dámy, které je soudí podle vzhledu. Krysa, myš či potkan to všechno hází do jednoho pytle. Prý všechno je stejně ošklivé. Přesto si myslím, že každý z nás má na každou věc jiný názor, proto i na (podle mě velmi roztomilého) potkana si všichni udělají vlastní obrázek.

Na neobydleném skalisku je lišejník zpravidla jedním z prvních kolonizátorů. Jemná spolupráce sinic či řas s houbami po milióny let dokáže osídlit na pohled velmi nehostinné končiny. To je však pouze jedna z vlastností, která je pro lišejníky typická. Pojďme si povědět další zajímavosti ze světa zvláštních a opomíjených tvorů.

Možná vás někdy napadlo, proč zde někteří ptáci na zimu zůstávají. Je tu nevlídno, mrazivo, nedostatek potravy... proč všichni prostě neodletí do teplých krajin? Odpověď jsem nalezla v knížce Jurije Dimitrijeva: Ptáci. A ve zkratce se vás s ní pokusím seznámit.

Základem veškeré provozní předpovědi počasí jsou výstupy numerických předpovědních modelů, které jsou většinou v dnešní době na internetu volně přístupné.

K dnešnímu datu se váže jedna pro člověka nepříliš lichotivá událost- přesně před 150 lety dne 14 listopadu 1856 byl na Šumavě uloven poslední kus medvěda hnědého (samice). Tím byl zároveň uloven poslední kus v Čechách. Nějakou dobu se ještě vyskytoval na Moravě.

V současnosti se považuje za nejpravděpodobnější způsob vzniku života na Zemi tzv. biogeneze, tedy vznik živé hmoty z neživé. Této teorii se také říká makroevoluce. Hrála v té době atmosféra roli? A když ano, tak jakou?

Jedná se o nejčastější typ lesního ekosystému v české přírodě. Vzhledem k tomu, že se jedná o umělý ekosystém, je velice náchylný na škůdce a mnohde i k meteorologickým jevům jako jsou vichřice, velké množství sněhu.... Důvodem je především skladba těchto lesů. Jedná se zejména o monokulturní smrčiny. Tyto lesy ale mají nezanedbatelný význam pro rekreaci a výraznou protierozní funkci.

Dnes Vám představujeme první díl seriálu o předpovědi počasí. Týká se tak trošku historie a tak trošku meteostanic.

Klasika u břehů vodních toků.