PŘÍRODA.cz

Havran polní je typickým obyvatelem otevřené kulturní krajiny. Jeho velmi hlasité krákání rozléhající se zimními parky je nám všem velmi dobře známé. Každého večera se havrani ve velkých hejnech usazují na stromy ke spánku.

Následující březnový týden slibuje odpolední teplotu až na 15 °C, po ránu ale teplota vzduchu bude klesat ještě k 0 °C. Právě jarní měsíce jsou charakteristické relativně velkou denní teplotní amplitudou, tedy rozdílem nejnižší a nejvyšší denní teploty.

Plaché stvoření, které v lese spíše než uvidíme, uslyšíme. Na jaře se totiž přidává svým hlasitým zpěvem k ostatnímu ptactvu. Vyznačuje se také "bubnováním" typickým pro většinu datlovitých, kdy tluče zobákem do větve, která zvuk opakuje a zesílí.

Norník rudý je jediným norníkem, který se vyskytuje i na území naší republiky.

Hranostaj žije na celé severní polokouli, ale přesto se s ním lze setkat jen vzácně. Hranostaj bývá často zaměňován s lasicí kolčavou, ačkoliv se dá snadno poznat podle černé špičky ocasu.

Už antropomorfický nadpis příspěvku "rysi masakrují tisíce kusů srnčí zvěře" Miroslava Ryšavého z 14.2.2007 naznačuje, že něco není v pořádku.

Plch velký je mnohem větší než jeho příbuzný plšík lískový. Celé noci tráví tím, že si shání potravu v korunách stromů a může se stát, že lidé toto zvířátko zahlédnou, ale většinou si ho spletou s veverkou.

Noční lovec. Skoro každý z nás už někdy slyšel jeho protáhlé a tklivé houkání "hu-hůůůůůůů".

Na stráni blízko polní cesty se lopotí stovky možná tisíce černooranžových mravenců se stavbou svého trochu netradičního příbytku. Nejde totiž o mravence lesního, nýbrž o jeho blízkého příbuzného mravence travního.

Takto jsem reagoval na článek v Domažlickém deníku ze soboty 3.září 2005, který vyšel pod názvem "Pytláci zmasakrovali stovky rysů".