PŘÍRODA.cz

Všude se v souvislosti s kůrovci píše o lýkožroutu smrkovém, který, zejména v minulých letech, decimoval naše smrkové lesy. Tento kůrovec však není zdaleka jediný, který se u nás vyskytuje. Existují i druhy, které napadají zejména jedli. A vypadá to s nimi podobně jako s lýkožroutem smrkovým. Tedy alespoň s některými. V poměru k zastoupení jedlí českých v lesích.

Sokoli, poštolky a další jim příbuzné druhy byli dříve řazeni mezi dravce. Dnes tomu tak není. Před nedávnem se totiž zjistilo, že z hlediska genetiky a vývoje druhů mají více společného s papoušky nebo i pěvci.

Pokud nepatříte vyloženě mezi biology, první co vás napadne, když se řekne javor, je hokej a kanadská vlajka. Možná si matně vzpomenete, že existuje nějaký javor klen a javor mléč, který je „ostrý jako meč“. Ti zdatnější si vzpomenou ještě na javor babyku. Jak souvisí javor na kanadské vlajce s indiány? Který z javorů je jedovatý pro koně?

Nutrie říční pochází z Jižní Ameriky. Jedná se o oblíbené kožešinové zvíře, jehož chov se rozšířil po celém světě. Jako jedna z prvních v Evropě získala nutrie do chovu česká farma ve východních Čechách. České chovy se postupně staly jedněmi z nejvyhlášenějších na světě. Stejně jako chovy ostatních kožešinových zvířat, však dopadly neslavně, nejen pro majitele, ale mnohde i pro přírodu.

Možná se taky sami sebe ptáte: "Co to tak krásně fialkově kvete a voní na polích kolem vás." Fialková pole můžete nyní vidět například cestou z Jičína do Hradce Králové. Tahle rostlina se konečně ve větší míře vrací na česká pole.

Kdo by neměl rád podzimní dny plné sluníčka a pohledů na barevné listí všude kolem. Co vlastně stojí za tímhle barevným představením? Proč se listí stromy většinou na zimu zbavují? Ano většinou. Jak to stromy dělají, aby přežily zimu?

Před pár dny byl v ČR, přesněji na Plzeňsku, potvrzen výskyt nového druhu, ze kterého opravdu nemáme radost. Jde o velmi invazní sršeň asijskou, která dokáže zlikvidovat populace včel. Je proto velmi důležité zavčas najít jejich hnízda a udržet tak populaci na uzdě. Můžete pomoci i vy. Pro člověka není víc nebezpečná než včela medonosná.

Každý pilot letadla se od svých známých určitě někdy setkal s „dobrou radou“, aby létal nízko a pomalu. Jak vám ale ukáže následující článek, tak netopýrům asi jejich příbuzní radí pravý opak. Tito úžasní tvorové, byť jsou pro někoho strašidelní, totiž dokážou ve svých schopnostech letu ve velkých výškách nebo v rychlosti letu porazit i mnohé ptáky.

Invazní, člověkem zavlečené druhy, místní přírodě většinou škodí. Jeden evropský hlemýžď zavlečený do Ameriky ale funguje právě na opak. Zajímá vás, jak to dělá?

Šťavnatá a exotická papája není jen velmi chutná, ale také výživná. Můžete ji koupit čerstvou i v sušené verzi. V obou případech je plná cenných vitaminů, živin a antioxidantů.