PŘÍRODA.cz

Břízu známe všichni. Nádherný strom s ojediněle nezvyklou bílou kůrou pocházející z oblastí Ruska a Běloruska (ostatně díky ní má Bělorusko právě svůj název). Všichni také známe březové šampony a další kosmetické přípravky, ve kterých má bříza svoje místo, a někteří z nás také možná znají sladidlo xylitol vyrábějící se právě z břízy. Bříza toho ale umí mnohem víc!

Proč? Protože většina z nich obsahuje věčné chemikálie, které v nemalé míře zůstávají na trati. Vzhledem k tomu, že výrazná část tratí se nachází v našich horách, tedy v těch nejchráněnjších oblastech, je to velký problém.

Věčné chemikálie PFAS (per- a polyfluoralkylové látky) se začaly využívat v širokém měřítku od 60tých let minulého století. Na jejich škodlivost pro životní prostředí i člověka se přišlo až v posledních desetiletích. Nebyla tomu ovšem věnována patřičná pozornost.

Česnek znali lidé už v pravěku. Nevěděli samozřejmě tenkrát, z jakého důvodu na určité věci funguje, ale důležité bylo, že pomáhal. Dnes již toho o česneku víme mnohem víc, a tak se na něj můžeme podívat pořádně zblízka.

Cibuli zná každá kuchařka, a znali ji dobře už i naši předkové. Používá se téměř od pravěku, kdy samozřejmě ještě nebyly přesně známé její mnohonásobné léčebné účinky, ale lidé zkrátka věděli, že je velkým pomocníkem. Kuchyňskou stránku dnes vynecháme a podíváme se blížeji na její léčebné účinky.

Takto mluví environmentální historik J. R. McNeill o jednom konkrétním člověkovi, o Thomasi Midgleym Jr. Thomas Midgley byl americký strojní inženýr a chemik, který objevil blahodárné účinky tetraethylolova na chod motoru. A také má na svědomí „zdravější“ chladící medium - Freony.

Ano, květák brokolice ale také kedlubna, hlávkové zelí či kapusta mají společného předka. Brukev zelnou. Pěstují se už tisíce let.

Všichni známe citrusy jako výbornou pochoutku nebo doplněk k pokrmu, jejich léčivý účinek však není o nic menší než ten kulinářský. Ať už je to samotný citron, pomeranče, mandarinky, grep nebo pomelo, každý dokáže specificky poskytnout nemalý léčebný účinek. Pojďme se tedy na jednotlivé kousky podívat trochu podrobněji.

Loňské povodně velmi dobře ukázaly jak účinná jsou přírodě blízká protipovodňová opatření jako jsou suché poldry. Uznává to i Povodí Odry, které je realizuje v balíku protipovodňových opatření, do kterých ale patří i megalomanský projekt přehrady v Nových Heřminovech. Pojďme se podívat jak tyto, nejen ekology ale i hydrology, prosazované stavby fungují a proč je lepší suchý poldr než klasická přehrada – retenční nádrž.

Hlíva je známá dřevokazná houba, často komerčně dostupná téměř ve všech supermarketech. Je totiž výbornou kulinářskou pochoutkou, a pokud jsme vášniví zahrádkáři, můžeme si zkusit vypěstovat i vlastní sadbu. V přírodě lze hlívu nalézt také, ale je snadno zaměnitelná s jedovatými druhy, proto sbíráme, jen pokud jsme si stoprocentně jistí, že se skutečně jedná o hlívu.