PŘÍRODA.cz

Možná jste se již s tímto novým trendem ve vzdělávání předškoláků setkali. Dnešní článek se snaží co možná nejobjektivněji popsat chod a základní principy lesních mateřinek. Na internetu se diskutující v podstatě rozčlenili na dva nesmiřitelné tábory, zastánce a odpůrce této pedagogiky. Je však pravdou, že nad lesními mateřskými školami visí Damoklův meč.

Toto zjištění stanovili vědci po výzkumu hlasových záznamů žab z rodu Eleutherodactylus coqui žijících na Karibských ostrovech. Usoudili, že příčinou je oteplování Země a bohužel to může mít negativní dopady na tamější žabí populace.

Ve svém díle „Die Chemie in ihrer Anwendung auf Agrikultur und Physiologie“ z roku 1840, Justus von Liebig popisuje nevyváženou bilanci mezi zásobou živin v půdě a jejich opětovným doplněním v té době běžně aplikovaným statkovým hnojem. Za hlavní faktor ztráty živin z půdy, označil živiny obsažené ve sklizených zemědělských produktech.

Mezi nepřebernými africkými druhy antilop vyniká nejen svými atletickými schopnostmi antilopa skákavá. Místní ji označují jako spring buck, přičemž slovo spring v místním dialektu neoznačuje jaro, ale skok. Antilopa skákavá žije na savanách a polopouštích v Africe, konkrétně v Angole, Namibii, Botswaně a JAR. 

Letošní houbařská sezóna se konečně přihlásila o slovo. Dlouhodobá vedra či velmi teplé počasí, které u nás panuje po celé prázdniny střídají kratší doby ochlazení doprovázené srážkami, které dostatečně připravili půdu pro růst hub. Kde a které druhy hub aktuálně rostou se dozvíte v dnešním článku.

Může jeden jediný člověk něco změnit? Deštné pralesy kdysi pokrývaly 14 % zemského povrchu – prostřednictvím lidského přičinění se však toto číslo postupem času snížilo na pouhých 6 %. Pokud budeme pokračovat v současném tempu ničení, nebudeme mít do roku 2060 žádné.

ato kniha-průvodce, která vznikla ze spolupráce sochařky, geologa a historičky umění, nabízí jiný prostor pro vnímání současného umění a představuje umělecká díla, která zasněně čekají na jarní prudké deště či první sníh, než se rozpadnou a splynou znovu s lesem a se zemí...

Kdo by neznal lyrickou báseň Josefa Václava Sládka opěvující krásu a rozmanitost přírody a zemědělské krajiny České republiky. Tato báseň vznikla na přelomu 20. století, ale její poetika promlouvá k mnohým čtenářům dodnes. Ovšem lahodí oku těmto čtenářům také dnešní příroda a zemědělská krajina? Za více než sto let došlo k mnoha výrazným změnám krajinného rázu. V dnešní době je u nás stále méně úhorů s pasoucím se dobytkem a modravé porosty lnu nahradila žluť zcela jiné plodiny.

Proto nám na pultech nabízejí jen ideálně kulatá kalibrovaná jablka, pravidelně oválné mrambory, banány správně zahnuté a dokonale rovné okurky. A proto se ročně vyřadí kolem 300 milionů tun potravin, které podobné požadavky nesplňují! Ve Francii se to pokusili změnit.

Způsob zemědělského hospodaření má podstatný vliv na množství rostlin a živočichů, kteří v krajině žijí. Právě proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uzavřela dohodu s jednou z největších zemědělských firem na Znojemsku, Agrospolem Hrádek. Dohoda by v konečném důsledku měla připravit vhodné podmínky pro návrat dropa velkého, jednoho z nejtěžších létajících ptáků světa, který ze Znojemska vymizel před dvaceti lety. Do dlouho připravovaného řešení zapojí AOPK ČR 100 ha státních pozemků, kde…