PŘÍRODA.cz

V debatě o nakládání s odpady, která se v poslední době rozhořela na stránkách tisku – nedávno se tématu věnovalo Právo, před tím obsáhle Lidové noviny - zaznívá názor, že by se měl zvýšit podíl spaloven a že se ekologické organizace staví proti. To je ale velmi zjednodušený pohled. Spalovny do systému odpadového hospodářství patří, jejich stávající zapojování však jde proti přirozené hierarchii nakládání s odpady, tak jak je zakotvená v českém zákoně.

České synonymum pojmu biotop je stanoviště. Jako biotop či stanoviště různých druhů organismů můžeme považovat celou pískovnu. V každé pískovně můžeme také rozlišit specifická stanoviště. Následující text bude pojednávat právě o nich.

Dnes se v Semilech uskutečnilo důležité jednání mezi Správou KRNAP, zástupci Horské služby ČR a jednotlivých složek integrovaného záchranného systému (IZS). Jednali o dokumentu Záchranný plán Krkonošského národního parku a o na něj navazujících traumatologických bodech.

Za plány na pálení kalů z Ostravska a na svážení odpadů na Mostecko.

Čerstvě vyznačené stromy k pokácení objevily hlídky Hnutí DUHA v místech, která byla v šumavském národním parku doposud ponechána přírodě. Ministr Tomáš Chalupa přitom k návrhu současného ředitele parku Jana Stráského, který chce pustit těžaře i do oblastí divoké přírody, zatím souhlas nedal. Čeká totiž na odborné posudky.

Než vůbec vyrazíme tuto nádhernou rostlinu fotografovat, je dobré se o ní dozvědět co nejvíce informací např. kde se vyskytuje, kdy kvete, zda je chráněná atd.

Praha, 18. 4. 2011. Do České republiky dorazili další poslové jara – rorýsi – obdivuhodní letci sídlící po tisíce let v bezprostřední blízkosti člověka. Teď se jim tato blízkost často stává osudnou.

Stálá expozice Příroda člověku, člověk přírodě, kterou v minulých deseti letech mohli návštěvníci zhlédnout v informačním centru Správy KRNAP v Obřím dole, projde rekonstrukcí. Nahradí ji výstava o krkonošských lavinách a činnosti Horské služby, která před několika dny skončila v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí.

Nestává se často, abychom do Záchranné stanice přijímali postřelené živočichy. Bohužel čas od času se takový případ vyskytne. A právě tady začíná příběh labutího samce, který se dostal na mušku vášnivého lovce.

Při přípravě podkladů k článkům o čmelácích a včelkách samotářkách často narazím na informace, jak těmto užitečným opylovačům našich zahrad škodí neuvážené používání chemických postřiků proti „škůdcům“ a zejména mšicím.