PŘÍRODA.cz

Belianske Tatry sa pýšia ďalším náučným chodníkom – Zadné Meďodoly. Štátne lesy TANAP-u ho slávnostne otvorili 18. júna 2008. Modro značkovaný chodník začína v Tatranskej Javorine (1000 m n.m.) a končí v Kopskom sedle (1750,2 m n.m.), jeho dĺžka je približne 4 km a dá sa prejsť za 3 hodiny.

Psík mývalovitý alias mývalovec kuní je šelma z čeledi psovitých se může chlubit svým, černobílou kresbou zbarveným, kožichem. Přesto, že je to psík, neumí štěkat.

Chřapáče jamkatého, někdy též nazývaného chřapáče rýhovaného, můžeme najít i v tomto ročním období. Název jamkatý si vysloužil díky svému vzezření. Takže hurá na houby.

Nezisková společnost Ekolamp rozjíždí v těchto dnech soutěž Rozsvítíme Vaše Vánoce určenou široké veřejnosti. Hraje se o vánoční stromečky se vším, co k nim patří. Ušetřete si energii se sháněním stromku a ozdob a raději si otestujte své vědomosti.

Častokrát jsem se v poslední době setkal s názorem, že pokud člověk před zimou vykrmí a zazimuje ježka z pozdního vrhu (který nestačil do zimy nabrat potřebnou váhu a byl odsouzen k uhynutí), přispívá tak k degradaci populace. Že někteří rádoby ochranáři svou aktivitou vlastně ježky pomalu likvidují, protože jimi zachránění jedinci si v sobě nesou geny pro pozdní vrhy, které budou předávat dalším generacím a ohrozí tak celou populaci ježků.

Platné ovšem nejen pro tuto lokalitu, ale i obecně.

Vlhký čumáček, v čelistech ostré zoubky, na hřbetě 8000 bodlin. I takto jednoduše lze popsat ježka. Právě tento druh si ke svému výzkumu vybrala Bc. Barbora Bolfíková z přírodovědecké fakulty UK.

S blížící se zimou můžete na svých procházkách v přírodě i v blízkostí domů narazit na ježky, kteří v tomto období usilovně shání potravu, aby nabrali potřebnou váhu pro zimování. Často se ale také můžete setkat s ježky, kteří se Vám mohou pro přežití zimy zdát velmi malí. Při pohledu na ně Vás nejspíš napadne, že se o ně postaráte, nebo je někomu předáte a nebo vše necháte na matce přírodě. A právě tento článek Vám poradí, kdy je možné odebrat ježka z přírody protože by nepřežil zimu, komu ho…

Člověk je jednou z mnoha větví stromu - přírody. Cítí se zdravý jen tehdy, je-li v pořádku celý strom. Snaží-li se být nejsilnější větví stromu a zastínit ostatní větve - živočichy, rostliny - dochází nutně k tomu, že poškozuje sám sebe. Stane se totiž to, že strom ztrátou a poškozením svých větví onemocní a společně s ním onemocní nakonec i jeho rádoby nejsilnější větev - člověk.

Vytvořit jim na zahradách přirozená zimoviště