PŘÍRODA.cz

Na první pohled to vypadá jako příběh o udržitelnosti. Evropská unie se pyšní přísnými pravidly, která zakazují škodlivé pesticidy, které ohrožují naše zdraví i životní prostředí. Existuje však temné „tajemství“, které se skrývá za fasádou „zelené“ Evropy. Chemické giganty, které sídlí především v Německu, Belgii či Nizozemsku, tyto zakázané látky masivně vyrábějí a vyvážejí do zemí, kde regulace nejsou tak přísné. Tento „toxický koktejl“ se nám pak vrací zpět jako bumerang v podobě potravin.

Solární panely nebo větrné či vodní elektrárny dnes nejsou jedinou možností, jak být zelenější a ušetřit peníze. Stále častěji se využívá i odpadní teplo. Zajímavým příkladem využití odpadního tepla jsou bazény v Paříži. Jeden vyhřívá blízké datové centrum a druhý odpadní voda.

Bez magnetů, přesněji kovů vzácných zemin, které obsahují, se dnes neobejdou elektrické automobily, větrné turbíny, reproduktory nebo třeba i smartphony. I když název říká, že jsou vzácné, vzácné až tak nejsou jsou ale velmi roztroušené. Je tedy velmi obtížné a neekologické je získávat těžbou. Což problém nejen u jinak už hodně „zelených“ technologií - elektrických aut nebo větrných elektráren. Proto se hledají nová řešení jak využít tyto suroviny z již vysloužilých zařízení.

Snad v každé, především maminkovské, diskusi na téma šetrného a efektivního odstranění skvrn se dříve či později objeví rada „použij peroxid vodíku“ případně konkrétní přípravek na jeho bázi „nebo žlučové mýdlo či jedlou sodu“. Ovšem jde to i bez přípravků - světlem. Ne opravdu tu nebudu psát abyste to oblečení dali na sluníčko.

Příběh o tom, jak byla legendární Růžová zahrada Bílého domu prezidentem Donaldem Trumpem přeměněna z bujné zeleně na vybetonovanou plochu, obletěl svět a vyvolal bouřlivé reakce. Je to ale víc, než jen pouhá zahradnická úprava. Je symbolem kontroverzního přístupu k přírodě, historii a veřejnému prostoru.

Dva z problémů, které patří k těm nejpalčivějším z hlediska ochrany životního prostředí nejspíš vyřešili vědci z Kodaňské univerzity. Vyvinuli materiál, který efektivně zachycuje CO₂ i z horkých spalin. Tím materiálem jsou odpadní plasty.

Čeští vědci z VŠB-TUO přišli s velmi zajímavým způsobem jak odstraňovat nano - mikro plasty z vody. Využili k tomu bakterie z kmene Magnetospirillum magneticum, které se umí orientovat v magnetickém poli a mohou být také ovládány vnějším magnetem. Navíc se na ně velmi ochotně lepí nano - mikro plasty. Máme tu tedy jakési bioboty, díky kterým dokážeme účinně likvidovat nano - mikro plasty ve vodě.

Včely miluje každý, protože opylují naše plodiny a dávají nám lahodný med. Co dávají, my si ho bereme. Včely ho produkují jako krmivo na zimu. Co se ovšem děje, když jim ho vezmeme? Musíme ho něčím nahradit. Doteď těmto náhražkám ale scházely důležité složky. Až nyní máme plnohodnotnou náhradu.

Tahle Vančurova věta přesně vystihuje aktuální počasí u nás. Venku je počasí, že by psa nevyhnal. „Chčije a chčije“ vzpomeneme si na hlášku Josefa Kemra při pohledu z okna. A neměl by tu být spíš hic, když je to globální oteplování?

Poslední týdny se média plní informacemi ohledně připravovaných emisních povolenek pro domácnosti. Opravdu dojde k „ožebračení lidí“? Nemůže to náhodou s chudobou pomoci? To záleží na jednotlivých vládách.