PŘÍRODA.cz

Přesně o tomto se snaží lidi přesvědčit nová kampaň Arcticready firmy Shell. Na první pohled to vypadá jak dost „drsná“ kampaň těžařské firmy. Realita je ale trošku jiná. Přečtěte si náš článek a zjistíte o co jde. Možná se i pobavíte, možná se ale naštvete.

Na jasnou otázku je vždy minimálně zcela jasná odpověď. Jasná, ale špatná odpověď. Větrné elektrárny možná pomůžou řešit problémy globálního oteplování, mohou ale naopak samy způsobovat lokální až regionální oteplování v místech instalace.

Většina návštěvníků těchto stránek se mnou po přečtení nadpisu mého článku pravděpodobně nebude souhlasit. Někteří z Vás mi možná budou i v duchu nadávat. Nechte mě ale provést Vás celým problémem a jsem si jistý, že se mnou nakonec budete souhlasit všichni. Ať je náš současný prezident jakýkoliv, v téhle věci má pravdu. Globální oteplování je jen zbytečně nafouknutou bublinou.

Člověk je jednou zmnoha větví stromu - přírody. Cítí se zdravý jen tehdy, je-li v pořádku celý strom. Snaží-li se být nejsilnější větví stromu a zastínit ostatní větve - živočichy, rostliny - dochází nutně k tomu, že poškozuje sám sebe. Stane se totiž to, že strom ztrátou a poškozením svých větví onemocní a společně s ním onemocní nakonec i jeho rádoby nejsilnější větev - člověk.

Pro každého z nás, kdo prožil pár dní v Kodani v době, kdy byla ve své polovině snad nejdůležitější klimatická dohoda, tedy 12.–13. prosince již loňského roku, byly tyto chvilky něčím výjimečným. Dost už jsme se načetli o tom, jak neúspěšný výsledek projednávání nástupce Kjótského protokolu nakonec byl, a také o zatčených demonstrantech.

Člověk je jednou z mnoha větví stromu - přírody. Cítí se zdravý jen tehdy, je-li v pořádku celý strom. Snaží-li se být nejsilnější větví stromu a zastínit ostatní větve - živočichy, rostliny - dochází nutně k tomu, že poškozuje sám sebe. Stane se totiž to, že strom ztrátou a poškozením svých větví onemocní a společně s ním onemocní nakonec i jeho rádoby nejsilnější větev - člověk.

Asi málokomu ušlo, že se lidstvo stále častěji potýká s ničivými povodněmi. Proč k tomu dochází? Mohou za to dva hlavní faktory: změny klimatu a některé nedomyšlené zásahy člověka do krajiny a ekosystémů.

Dopad změny klimatu na travní ekosystémy lze sledovat globálně jako předpokládaný posun hranice lesa, nebo lokálně jako dopad na produkci a biodiverzitu konktrétního typu travního porostu.

Meteorologie a klimatologie, stejně jako mnoho dalších vědních oborů se zabývá tříděním, porovnáváním, uchováváním záznamů a jejich následným hodnocením.

Každodenně se dozvídáme z médií jaké nás čeká počasí v následujících hodinách, dnech a někdy i týdnech. Pojďme se ale dneska podívat na světové klima i klima ČR a jeho klasifikaci.