PŘÍRODA.cz

Když se řekne léto, každému se určitě vybaví mnoho zážitků: od moře přes zmrzlinu až třeba po sbírání borůvek. Meteorologické léto datujeme od 1. června do 31. srpna, astrologické začíná 21. června a končí 23. září (letos přesně v 11.51 hod) a „školní- prázdninové“ léto má trvání 2 měsíce od 1. července. Hodně se setkávám s názorem, že letošní prázdniny - co se počasí týče byly takové „nevýrazné“. Tak si je pojďme trochu shrnout…

Něco pro ochlazení v horkých letních dnech. Ikdyž letos zas až takové horko, jako bylo třeba loni, není. Alespoň tady u nás.

Po nedávno proběhnuté konferenci klimatologů se zdá tato otázka přehnaná. Klimatologové ale posuzují pouze své hledisko, tj. zda bude teplo nebo zima. Navíc naprosto nešťastně zvolené pojmenování klimatických změn jako "skleníkový efekt" (je z jiného oboru) vyvolává dojem, že se nic podstatného neděje.

Po třech zmrzlých mužích je na jaře snad druhá nejznámější pranostika právě ta medardovská, která připadá na 8. června, což je období, kdy se pomalu začínají stírat teplotní rozdíly mezi pevninou a oceánem.

Zjednodušeně lze říci, že pomocí Langova dešťového faktoru (LDF) klasifikujeme a hodnotíme oblasti podle dostupnosti vláhy v půdě pro rostliny. Vyjadřujeme ho jako podíl průměrného ročního úhrnu srážek a průměrné roční teploty vzduchu daného místa. Jako jeho limitní hodnota pro sucho je považována hodnota 70.

Není to tak dávno, co jsem zhlédla, spolu s desítkami mých spolužáků, film Nepříjemná pravda.

Když se podíváte na oblohu, po většinu času na ni uvidíte více či méně oblaků. Oblaka a déšť jsou výsledky fyzikálních procesů v atmosféře. Nelekejte se, i když existují složité fyzikální vzorce popisující, co se s vodou v atmosféře děje, vše je vlastně jednoduché.

Vzpomínám si na jednu z prvních přednášek na univerzitě, kdy se pan profesor nás studentů zeptal: "Co myslíte, vydrží v zimě u nás na záhonu pórek?" Snad pouze polovina z nás studentů si tipla správně: ano.

Validní záznamy o charakteru počasí na Zemi máme k dispozici teprve za posledních 125 let, což souvisí s vývojem meteorologických přístrojů. Podnebí v prehistorických epochách se označuje jako paleoklima a jeho studiem se zabývá paleoklimatologie.

Neustále se objevují názory, že je zbytečné stavět nové jaderné elektrárny, protože uranu máme na pár let. Navíc se zdražuje a jaderná energie tedy bude nedostupná. Jak to tedy je ve skutečnosti? Vezmu pouze naši republiku, a přistupuji na myšlenku, že všude kolem je uran tak drahý, že si ho nemůžeme dovolit.