PŘÍRODA.cz

Tuto rostlinu známe snad všichni. Zejména její souplodí – jahody. Sbíhají se Vám sliny když slyšíte slovo jahody? Věřte, že jahodník neposkytuje jen výbornou pochoutku v podobě jahod, ale dokáže i pomoci při některých zdravotních obtížích.

O cukru toho bylo již napsáno i řečeno mnoho, což však v zásadě nevedlo k větší informovanosti – nás lidí - nýbrž spíše k většímu prostoru pro spekulace a dezinterpretace. Na jedné straně tu máme hlasy, které před ním důsledně varují, označujíc ho téměř za bílý jed a na druhé straně zase slyšíme, že cukr je tělu naprosto přirozený, a proto není třeba se ho nějak významně obávat. Jak to tedy je?

Otázka, na kterou nemusíte dlouho hledat odpověď: "Narazíte ve vodách internetu na více pasivních konzumentů pornografie, než aktivních ochránců přírody?". Jistě, stačí se jen podívat, kolik existuje tematicky laděných stránek o ochraně přírody a krajiny, vzácných druhů živočichů a rostlin, případně kolik se na webu prezentuje národních parků. Není jich pravda málo, a jejich návštěvnost utěšeně narůstá, ale proti pornomagnátům a erozvědavcům je to pořád jen titěrný zlomek. Už brzy to možná bude…

Už je to skoro rok, co se na dvaceti místech v českých Budějovicích objevili podivné modré kontejnery. Určeny jsou pro sběr textilu. Společnost .A.S.A. tím navázala na bohaté zkušenosti s podobnou metodikou sběru použitých oděvů v Rakousku, kde dnes funguje okolo tisícovky podobných sběrných míst. A jak se tento model ujal v jihočeském krajském městě?

Aktivní ochrana přírody z pohledu nadšeného jednotlivce, to je náročný běh na dlouhou trať. Nemáte ani chvilku odpočinku. Právě, když usilovně podepisujete petice proti lovu velryb, vám někdo u domu vykácí vaši oblíbenou věkovitou alej, a zrovna když třídíte domácí odpad na deset různých frakcí, začnou vám protipovodňově betonovat koryto nedalekého potoka. Sbohem raci. Pořád jako byste byli o krok pozadu. Je vůbec možné zajistit si nějak náskok?

A dnes po něm zbyl jen pařez u cesty. Ano, stromy z našeho okolí mizí. Můžeme ale říct, že jich v celorepublikovém měřítku skutečně ubývá? Bez dlouhého napínání – nebýt mravenčí práce zvědavců z Arniky – tak správně odpovědět nesvedeme. Proč? „Na celostátní úrovni neexistují žádné souhrnné přehledy o kácení stromů v alejích,“ píše se v úvodu zprávy „Kolik stromů v alejích bylo pokáceno v krajích?“. A tak jediným způsobem, jak zjistit konkrétní čísla, je dotazovat se u jednotlivých krajských správ…

Voda. Její chemický vzorec je nám znám stejně jako její nepostradatelnost pro náš i ostatní život na Zemi. Bez pitné vody by člověk dlouho nepřežil. Její cena se za poslední roky zvýšila, ale my s ní i tak často velmi plýtváme. Jen málo kdo z nás si ale uvědomuje, ba vůbec připouští, že to, co je pro nás v tento moment běžnou samozřejmostí, nemusí být už za 15 - 20 let. Země, které bojují o každou kapku, s vodou nakládají mnohem efektivněji.

V minulém článku jsme si řekli, proč olej do kanalizace rozhodně nepatří. Kam ale potom s takovýmto odpadem. Do kanalizace záchodovou mísou nebo dřezem není zrovna nejekologičtější řešení. Ale jak už se dotazoval Neruda, kam s ním? Když budete chytří, můžete na tom i vydělat.

Když se řekne vlna, představíme si kvalitní teplý svetr, čepici, rukavice, šálu, ponožky... prostě to po čem rádi sáhneme v chladných zimních dnech. Nebo se nám zježí všechny chlupy na těle při představě toho kousavého nepřijemného oblečení z dětství. Jak takové výrobky vznikají a jaký mezi nimi může být rozdíl?

Vodní toky mají v krajině nezastupitelnou roli. Člověk ale mnohdy zasahuje do přírody více, než by měl. Krajinný ráz pak zásadně ovlivňují nejrůznější stavby jako třeba vodní elektrárny. Těmto tématům se věnovali odborníci na konferenci „Vodní toky a plochy 2013“, kterou uspořádala společnost B.I.D Services.