PŘÍRODA.cz

Dosud existuje nemálo předsudků či výmluv, proč problematiku nežádoucích invazních druhů nemá řada lidí chuť řešit, případně o ní ani nepřemýšlí, nevěnují jí pozornost a i v případech druhů opravdu nežádoucích mluví o potřebě zvykání si na "novou divočinu".

Starší klimatologické stanice jsou ještě dnes vybaveny registračními neboli samopisnými přístroji pro registraci teploty vzduchu – termograf, vlhkosti vzduchu – hygrograf, tlaku vzduchu – barograf, dešťových srážek – ombrograf a směru a rychlosti větru – anemograf. Jejich hlavní výhoda je v nepřetržitosti jejich záznamů, naopak jejich nevýhodou je jejich větší či menší nepřesnost.

Záměr využít to, co vadí každému ochranáři, byste asi nečekali zrovna od ochranářů. Cesty mysli jsou ovšem nevyzpytatelné, a pokud svým konáním v praxi někdo místo na přírodu z titulu ochranáře nemyslí jen na nějaké osobní zájmy, snad nelze ani nic namítat.

Zjednodušeně můžeme vzduchové hmoty charakterizovat jako velké objemy homogenního vzduchu přibližně stejných fyzikálních vlastností, které dosahují horizontálních rozměrů až 100 000 kilometrů a vertikálních několika kilometrů. Nacházíme je v troposféře, ojediněle se rozprostírají až do tropopauzy.

Mnohými zoology je tchoř světlý považován jen za poddruh. Jiní naopak tvrdí, že se jedná o samostatný zvířecí druh. Ať tak či onak, z tchoře světlého byla vyšlechtěna zdomácnělá forma, fretka.

Právě před několika dny jsem měla tu čest se s touto roztomilou šelmičkou setkat. Schovala se mi ale do kmene. Předtím se jí však ještě podařilo ochránit svá mláďata před mými pohledy. Jeden z jejích potomků se pokoušel vyšplhat po kmeni stromu, a když spadl dolů, matka ho chytila a hbitě odtáhla zpět do doupěte.

Magot sice nežije v české republice, jak je tomu u ostatních na našem serveru prezentovaných zvířat a rostlin, Nicméně za zmínku určitě stojí. Už jen proto, že se jedná o jedinou opici žijící v Evropě.

Leden odstartoval rok 2007 hned čtyřmi teplotními rekordy. Nejtepleji bylo 18.ledna - v pražském Klementinu bylo naměřeno 15,4 °C. V horských oblastech sníh nebyl, teploty se v 1000 m na horách pohybovaly kolem +4 °C a mnozí z nás si pokládali otázku, zda vůbec patří k zimě sníh?! V Klementinu bylo v lednu pouze sedm mrazivých dnů (minimální teplota klesla pod nulu) a dva dny ledové (maximální teplota zůstala pod nulou). Leden byl nejteplejší v Evropě za posledních 232 let.

Dnes Vám chci představit živočicha přečkávajícího zimu stavem tzv. hybernace, neboli zimním spánkem. Nemáte někdy pocit, že při tom všem předvánočním shonu byste také nejraději zalezli do tepla a vylezli zase až na jaře, plni nové energie?

Jmelí není jen pouhý parazit. Pro většinu z nás je důležitou součástí Vánoc. Kdo by z nás neznal vánoční zvyk zavěšování větviček jmelí, pod kterými se můžou beztrestně líbat lidé.