PŘÍRODA.cz

Podzim v lesích, parcích a zahradách odstartuje ve velkém proces, který proměňuje padané ovoce v ještě větší pochoutku. Je to staré dobré kvašení neboli fermentace. Jaký vliv má alkohol na zvířata a jak s tímto tématem souvisí globální oteplování?

Blíží se doba, kdy se začne dříve stmívat. S tím se samozřejmě zvyšuje riziko nějaké kolize, nejen se zvěří. Ovšem představa, že je elektromobil pro divokou zvěř větším rizikem, vychází ze špatného předpokladu o tom, co zvěř na silnici vlastně slyší. Mimo obec totiž o hlučnosti auta většinou nerozhoduje motor, ale hlavně pneumatiky a vzduch.

S příchodem podzimu se českými zahradami tradičně šíří zaběhlý rituál. Po sklizni posledních rajčat, dýní a kořenové zeleniny berou pěstitelé do rukou rýče a motyky, aby záhony i skleníky dokonale vyčistili a „půdu nechali odpočívat“. Výsledkem bývají úhledné, hladké a černé plochy, které v očích mnohých symbolizují dobře odvedenou práci před příchodem zimy. Z pohledu moderní vědy však takto odhalenou půdu připravujete o vodu, živiny a zdravý půdní život.

Sucha, povodně i mizící hmyz a ptáci ukazují, že tradiční ochrana zbytků neporušených ekosystémů už nestačí. Evropská unie proto v roce 2024 přijala přelomové Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Poprvé v historii nejde jen o bránění toho, co zbylo, ale o aktivní uzdravování toho, co jsme v minulosti poškodili. V srpnu vypršela lhůta pro podání Národního plánu obnovy přírody, které toto nařízení požaduje. Česká republika ho zatím nepodala.

Po klidnějším a brakickém Baltu se v posledním díle našeho seriálu přesunujeme do zcela jiného mořského světa. Severní moře je dravé, větrné, hluboce provázané s lidskou historií a především neustále v pohybu. Zatímco Středozemní moře ohřívá jižní slunce a Černé moře skrývá toxická tajemství v hlubinách, Severní moře žije silou oceánských proudů, obrovskými přílivy a bouřemi, které formovaly břehy celé severozápadní Evropy.

Vydejme se na jeden z nejznámějších šumavských okruhů. Ze Špičáckého sedla přes Černé na Čertovo jezero a zpět do Špičáckého sedla. Čeká nás zhruba 10 kilometrů stoupání a klesání po širokých upravených i úzkých kamenitých cestách lesní krajinou.

Léto pomalu balí kufry, slunce hřeje o něco méně a na dveře nám klepe podzim. S ním přichází i ten dobře známý, lehce panický pocit před otevřenou skříní, kdy s hrůzou zjišťujeme, že nemáme absolutně co na sebe. Zatímco loni jsme v tomhle období hromadně podléhali panice a kupovali svetříky v neuvěřitelných odstínech hořčicové z řetězců s rychlou módou, letos to zkusme jinak. Chytřeji, levněji a s čistým svědomím vůči Zemi, protože přiznejme si to upřímně, planeta už má docela velkou kocovinu z…

Podívejte se na kalendář: 28. září, Den české státnosti a svátek svatého Václava, letos padá na pondělí. Znamená to jediné – od soboty do pondělí máte tři dny volna, aniž byste sáhli po jediném dni dovolené. Žádné žádosti nadřízenému, žádné plánování měsíc dopředu – stačí si termín zapsat do diáře a vyřešit ubytování. A protože přesně tenhle víkend bývá poslední pořádnou šancí na teplé babí léto, vyplatí se ho naplánovat dřív, než to udělají všichni ostatní.

V našem seriálu o evropských mořích se po horkém, slaném Středomoří a vertikálně rozťatém Černém moři přesouváme na sever. Baltské moře je pravým opakem jižních moří. Je chladné, mělké, extrémně mladé a jeho slanost je tak nízká, že se v něm mísí mořský život se sladkovodními druhy. Zároveň je to však jedno z nejzranitelnějších moří na světě, které kvůli své geografii funguje jako skládka lidského znečištění.