PŘÍRODA.cz

V posledních týdnech rezonuje českým školstvím i neziskovým sektorem téma chystaného krácení či úplného rušení dotací na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO). Z pohledu peněžních úspor se to může zdát jako logický krok. Rušíme tím ale most, který spojuje teorii ze školy s reálným světem, a zároveň vytváříme nespravedlivý rozdíl mezi zájmy dětí.

Dokáže nenápadný brouk zachránit les před kácením? A co takový rys? Proč ochranáři sázejí na celebrity typu rys aby přilákali veřejnost k podpoře ochrany přírody? Jak fungují takzvané vlajkové nebo deštníkové druhy a proč se z některých zvířat nikdy nestanou hvězdy plakátů? Pojďme si o tom něco říct. Jo a na konci článku pro vás máme úkol :-).

Právě dnes, 6. února 2026, se večer v Itálii oficiálně rozhoří olympijský oheň. Zatímco sportovci ladí poslední detaily své formy, v zákulisí zimních her to vře. Lyžařský svět se totiž ocitl v hlubokém paradoxu. Sport, jehož samotná existence závisí na mrazu a sněhu, je z velké části financován společnostmi, které podle vědeckých studií nejvíce přispívají k oteplování planety.

Když se podíváte na kostku ledu ve své sklenici, vidíte čirou, možná trochu mléčnou hmotu. Pokud se však vydáte k velkým ledovcům na Islandu nebo v Antarktidě, naskytne se vám pohled, který působí jako z jiné planety. Z hlubin trhlin a masivních ker září sytá modř. Tento jev není optickým klamem ani odrazem oblohy, jak se mnozí domnívají. Je to výsledek fyzikálních procesů a času, který z ledu dělá jeden z největších barevných filtrů naší planety.

Po téměř 250 letech se definitivně uzavřela kapitola těžby černého uhlí v Česku. Zatímco poslední tuny vyjíždějí na povrch, Ostravsko a Karvinsko míří k novému životu, i když s jistou dávkou nostalgie a hořkosti. Příběh ostravsko-karvinského revíru je především o energetice a ocelářství, o nerostu, který čekal miliony let, aby mohl pohánět výdobytky naší moderní civilazace a to se teď mění.

Představte si, že jste ospalý hlodavec, který si v klidu podřimuje v teple své nory, zatímco venku mrzne, až praští. A najednou, přesně druhého února, vás parta pánů v cylindrech a smokinzích vytáhne na mrazivý vzduch před jásající dav a objektivy kamer, aby se vás zeptali na meteorologickou předpověď. Vítejte v americkém městečku Punxsutawney, kde se odehrává ten nejbizarnější rituál, jaký si moderní věda dokáže představit: Den sviště. Ovšem pozor, naše Hromnice jsou v něčem podobné.

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) představuje v české krajině jeden z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších ptačích druhů současnosti. Tento zdatný rybolovec, jehož silueta s roztaženými křídly neodmyslitelně patří k břehům našich řek, přehrad a některých rybníků, v sobě spojuje fascinující biologické adaptace s komplikovanou historií soužití s člověkem. Zatímco pro biology a ornitology představuje úspěšný příklad návratu dříve vyhubeného druhu do středoevropské přírody, pro rybářské…

Po krátké vážné nemoci zemřel Tomáš Rothröckl. Jedna z nejvýznamnějších a zároveň nejskromnějších postav české ochrany přírody uplynulých dekád. Jeho práce byla spjata zejména s oblastí Podyjí. Nicméně je to jeden z těch lidí, který si nehrál jen na svém vlastním písečku. Nevnímal park jako izolovaný ostrov ale jako součást krajiny. Jeho práce měla i evropský rozměr.

Často slýcháme, že se klima měnilo vždycky, což je pravda, ale právě proto je důležité umět rozlišit přirozenou změnu klimatu a stopou, kterou v ní zanechává moderní civilizace. Není to ale jen o tom, že rycle se zvyšující globální teplota a koncentrace CO2 koreluje s průmyslovou revolucí. Abychom pochopili, proč bezpečně víme, že nadbytečný oxid uhličitý v atmosféře pochází z lidské činnosti od průmyslové revoluce, a že jeho zvyšující koncetrace je příčinou globálního oteplování, nikoli…