PŘÍRODA.cz

Když se v New Yorku v sále Valného shromáždění OSN rozsvítila tabule s výsledky hlasování o nové klimatické rezoluci, diplomaté z ostatních členských států Evropské unie pravděpodobně jen unaveně povzdechli. Pro lidi, kteří se v mezinárodní politice pohybují delší dobu, to vlastně nebylo žádné překvapení. Česká republika se opět rozhodla ukázat, že má vlastní hlavu. Škoda jen, že ta hlava tentokrát uvízla v písku, hluboko pod úrovní stoupající hladiny světového oceánu.

Veřejný prostor se dnes podobá zákopové válce. Každá strana si hýčká své pravdy, opevňuje se ve svých sociálních bublinách a přes hradby algoritmů vrhá po těch druhých sžíravé poznámky. O to cennější jsou momenty, kdy se zástupci nesmiřitelných světů posadí se k jednomu stolu. Přesně k tomu došlo na nezávislém kanálu Debatní deník, kde moderátor Timofej Kožuchov hostil vědce Daniela Kortuse, známého pod projektem Klimatomluva, a politického komentátora Františka Kubáska z portálu Incorrect.cz.

Patří k nejfotogeničtějším místům v České republice, její dokonalé čedičové sloupce nejdou přehlédnout. Panskou skálu proslavila pohádka Pyšná princezna, to ví asi většina z nás. Málokdo však ví, že tohle místo skrývá docela dramatický příběh. Jak vlastně tyto kamenné varhany vznikly, proč museli místní vlastenci svádět boj o jejich záchranu s těžaři a jak skála vypadala předtím, než do ní poprvé kopl člověk?

Byli chlupatí a měli kopyta. Ano, tak skutečně vypadali předchůdci delfínů, velryb a dalších kytovců, kteří žili na souši. Skupina savců, která se před 45 miliony let rozhodla navrátit tam, odkud v pradávných dobách vzešli jejich suchozemští předci. Evoluce je vyslala zpět do vody s velkolepým posláním. Po vyhynutí kolosálních mořských i suchozemských plazů zůstal pravěký oceán v moci žraloků, nicméně úspěšnost savců na pevnině signalizovala, že i v moři bude brzy dominovat nová síla.

ZOO Děčín vás nadchne svou atmosférou v srdci lesoparku, kde stín vzrostlých stromů vytváří skvělé prostředí pro zvířata i návštěvníky. Tato ZOO patří k těm menším, ale naprosto vyčnívá množstvím interaktivních prvků a vzdělávacích stezek, které zabaví děti i dospělé na celé hodiny. Pojďte s námi prozkoumat tento severočeský klenot na vrcholu Pastýřské stěny. Od majestátních medvědů, přes evropskou přírodu až po exotické Rajské ostrovy.

Málokterá osobnost formovala náš pohled na planetu Zemi tak zásadně jako Sir David Attenborough. Před pár dny oslavil své 100. narozeniny. Svět neoslavoval pouze charismatického moderátora, ale především vizionáře, který propojil moderní technologie s vědeckým poznáním divoké přírody. Je to člověk s nezaměnitelným hlasem, kterého nechtěli v rozhlase. Jeho zásluhy však nespočívaly jen v popularizaci vědy zcela novým způsobem, ale například i v přínosu pro tenis. Mimo to stojí za slávou Monty…

Většinu oblasti současného Národního parku České Švýcarsko původně pokrývaly smíšené lesy s druhy, které milují světlo a na živiny chudé písčité podloží. Jedním z takových druhů, který obývá i skalní masivy, je borovice lesní. Ovšem máme tu i vetřelce, který z mnoha míst vytlačuje nejen místní borovici, ale i vše ostatní okolo sebe. Požár, který řádil v roce 2022 na stovkách hektarů parku, je šancí, jak tohoto vetřelce výrazně eliminovat.

Představa lesního požáru v nás většinou vyvolává mrazení a pocit naprosté zkázy. Vidíme plameny olizující koruny stromů a černé uhelné pahýly tam, kde dříve byla zelená oáza. Jenže pro přírodu, zejména pro tu v severských boreálních lesích, ale i v Českém Švýcarsku, není oheň nepřítelem. Je to nástroj, který les čistí, omlazuje a dává mu novou šanci na život. Abychom ale pochopili, proč tomu tak je, musíme se nejprve podívat na to, že není oheň jako oheň a strom jako strom. Ukážeme si to na…

Zapomeňte na nostalgické vzpomínky na hluboké, stinné lesy. Dnešní cesta z Mezné na největší přírodní skalní bránu Evropy, Pravčickou bránu, nabízí přímý přenos přirozené obnovy přírody, která se vzpamatovává z největšího požáru moderní české historie. Pojďte se tam se mnou podívat.