PŘÍRODA.cz

O víkendu jsme si připomněli 34 výročí od momentu, kdy se flotila desetitisíců gumových zvířátek "Friendly Floatees" vydala na cestu mořem a potvrdila zásadní poznatky o mořských proudech, které utváří klima na Zemi.

Titulek typu „Vědec zkoumá velikost rejsčích lebek“ by si jistě vysloužil mnoho posměšných smajlíků a nelibosti, pokud by získal grant. Spousta lidí by tento projekt totiž považovala za nesmyslný a úplně zbytečný. Ono to ale znamenalo průlom v dosavadních představách o biologii savců. Dnes se tomu říká Dehnelovův fenomén a není to jen o rejskovi.

„Ten Macinka má celoevropský dopad.“ Pisatel tohoto komentáře pod článkem o současné sněhové kalamitě v Evropě naráží na prohlášení pana Macinky „Klimatická krize v ČR dneškem končí“ . Realitou ale je, že právě i tyhle zimní extrémy jsou způsobené současným rychlým globálním oteplováním. Ano, vyšší jednotky i nižší desítky cm sněhu za hodinu vždy byly a jsou extrém, který působí problémy. Pojďme si říci, co je polární vortex a jet stream.

Stromy jsou obalené námrazou, pole přikryl bílý příkrov a rtuť teploměru klesla hluboko pod bod mrazu. Vše se zdá být nehybné, mrtvé a zakleté do ledu. Krásná letošní novoroční zimní idylka. Přímo pod vrstvou prašanu, se ale odehrává čirý ruch. Existuje tam prostor, kterému vědci říkají subnivium (z latinského sub – pod a nix – sníh). Pro velké množství druhů živočichů a rostlin je subnivium jedinou šancí, jak přežít zimu v mírném a polárním pásu. Pojďme odhrnout bílou peřinu a nahlédnout do…

Představte si, že stojíte uprostřed rozlehlé vodní plochy. Pod vámi se otevírá hluboká, temná propast, ve které vidíte každý kamínek na dně, stébla mrazem zakonzervovaných řas a občas i stín ryby, která propluje hluboko pod vašimi podrážkami. Máte pocit, že se vznášíte v prostoru. Tento fascinující úkaz, kterému se lidově říká „černý led“ nebo „čiré sklo“, je jedním z nejpůsobivějších představení, která si pro nás příroda v zimě připravila. Vidět jste jej mohli před pár dny třeba na Novomlýnských…

Jste ten typ člověka, co dostává omrzliny druhého stupně i při sledování Mrazíka v televizi? Pokud tedy nechcete, aby se z vás stal statický ledový monument u sáňkařské dráhy, je čas na zbrojení. V boji proti klasické české zimě, která právě teď panuje není prostor pro hrdinství, ale jen pro správné oblečení.

Ohňostroje sledujeme s úžasem, ale málokdy přemýšlíme nad tím, že každý záblesk barvy je výsledkem chemické reakce toxických kovů. Zatímco vědci varují před 'sprchou jedů', letošní data z měřicích stanic ukazují, že hlavně díky nové legislativě se nám poprvé po letech dýchalo při oslavě příchodu nového roku o poznání lépe. I tak ale varování vědců platí.

Většina z nás vnímá oceán jako nekonečnou modrou plochu, kulisu pro dovolenou nebo domov exotických ryb. Helen Czerski nám ukazuje, že oceán není jen pasivní masa vody, ale gigantický, neuvěřitelně složitý a fascinující stroj, který aktivně utváří vše, co na této planetě známe.

Zatímco dnes vnímáme Vánoce skrze lesk skleněných či plastových koulí, barevných světýlek a moderních dekorací, v dobách našich předků byla dominantou Štědrého večera zlatavá barva slámy, vůně rozkrojeného jablíčka nebo vlašských ořechů. Sláma a nebyla v rolnickém domě jen vedlejším produktem hospodaření, ale spolu s obilím byla i posvátným symbolem přežití a hojnosti. Tradice spojené s těmito dary země sahají hluboko do předkřesťanských dob, kdy byl zimní slunovrat vnímán jako kritický bod roku,…