PŘÍRODA.cz

Hledali jste včera rozkvetlou třešeň abyste se pod ní políbili? Nejspíš jste ji našli jen ve vyšších nadmořských výškách. Tohle brzké kvetení však není problém jen pro nás polibku chtivé. Jedná se o problém mnohem hlubší.

Je veřejně dobře známo, že od konce 19. století stoupla globální teplota o 1,5 stupně Celsia. Možná vás ale překvapí, že na vrcholu doby ledové byla globální teplota jen o 3 stupně nižší než v této předindutriální době. Co to znamená?

Petr Macinka - Motoristé: „Klima není a nesmí být vnímáno jako nepřítel! Klima je přirozenou součástí planety Země, na které závisí všechny ekosystémy i lidský život. Nejedná se o protivníka, jehož je třeba spoutat, ale o systém, který se miliardy let vyvíjí a mění – bez ohledu na činnost člověka. Změny klimatu se na světě odehrávaly dávno před érou lidí a nepochybně se budou odehrávat i dlouho po ní.“ Ano, v tom máte pane Macinko pravdu.

Ano, "Země má své cykly". Z hlediska vývoje Země žijeme, i když se to nezdá, spíše ve výjimečně chladném období. Ale...

Dokážu pochopit naštvanost zemědělců, ale z jiného důvodu než píše tahle parta vedená agrobaronem a radikálními politiky, kteří se zemědělstvím nemají nic společného.

Na jaře letošního roku probíhal výzkum, který zjišťoval jak česká veřejnost vnímá klimatickou změnu a s ní související opatření v krajině. Drtivá většina z nás si klimatickou změnu uvědomuje. Pouze 3 % lidí si myslí, že k ní vůbec nepřispívá člověk. Ovšem polovina z nás klimatickou změnu ve svém okolí prý ještě nezaznamenala. Pomůže si krajina sama? Co takhle nové přehrady, omezit vstup na Sněžku, výrazně snížit stavy spárkaté zvěře? To je jen nepatrný výčet otázek na které výzkum odpovídá.

Bledulky a sněženky patří k mým nejoblíbenějším rostlinám. Letos mě ale pohled na ně tolik netěší. I u nás těsně pod Krkonošemi, už delší dobu plně kvetou. Mnohde je to i o měsíc dřív než obvykle. Příroda zareagovala na velmi teplý únor a začala se nezvykle brzy probouzet, což může být problém.

Aneb pohled do komentářů pod články na sociálních sítích. Takové „malé“ zamyšlení nad tím, jak společnost často vnímá ochránce přírody a co je třeba změnit.

V posledních letech stále častěji slýcháváme o důležitosti změny určitých návyků naší společnosti. Jednou z nejpodstatnějších oblastí je především energetika, která má v současné době největší podíl na globálním oteplování. Pokud se co nejdříve nenaučíme šikovně nahradit uhelné elektrárny a podobná zařízení, koledujeme si o velmi výrazné problémy. Co se může stát?

Den Země je tak trošku zvláštní svátek. Má vůbec smysl ho nějak slavit v dnešní době, plné problémů, starostí a lidských neštěstí?