PŘÍRODA.cz

Ačkoliv se pro plod ořešáku královského vžilo pojmenování vlašský ořech, z botanického hlediska se paradoxně o ořech nejedná. V tomto článku se podíváme blíže nejen na tento fascinující plod, ale i na majestátní strom, na kterém roste. Zjistíme, proč by neměl chybět na našich zahradách, a zaměříme se také na úskalí, která jeho pěstování přináší.

Při zmínce o včelách se většině lidí vybaví med, květiny a krásná letní louka, zatímco vosa jim spíš připomene žihadlo, bolest a jejich obtěžování u sklenice s limonádou. Tento náš lidský předsudek si bohužel rychle osvojila i umělá inteligence. Připraví AI vosám osud ve stylu filmového Terminátora?

Říká se, že pod svícnem bývá největší tma. Toto prastaré rčení dnes získává nový význam v kontextu elektromobility. Pro statisíce lidí žijících na sídlištích představuje přechod na elektromobil logistickou noční můru. Hlavní překážkou nemusí být dojezd nebo cena vozu, ale zdánlivě banální otázka: „Kde ho budu nabíjet?“ Bez vlastní garáže s wallboxem se může zdát sen o tichém a ekologickém ježdění nedosažitelný. V Praze a Brně už ví, že řešení je vlastně neskutečně jednoduché.

Vzpomenete si na jaro 2020? Na to podivné, tiché období, kdy se kvůli epidemii celý svět zastavil? Byl to čas kolektivní lidské úzkosti, existenčního strachu a nekonečného mytí rukou. Po celou tu dobu ležely na našich okenních parapetech kočky a smrtící covid-19 ignorovaly jako cokoliv jiného, co je zrovna nezajímá. Covid se přitom koček týkal víc, než jsme si mysleli.

Světová ochrana přírody dosáhla historického milníku, který signalizuje, že právní ochrana planety se přesouvá z morálního imperativu do sdílené mezinárodní priority. Na největším světovém kongresu Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN), která sdružuje přes 1400 subjektů včetně vlád, totiž došlo k uznání ekocidy, rozsáhlého poškozování životního prostředí (ať už záměrně nebo z nedbalosti), za trestný čin.

Zpochybňování dat o globálním oteplování s odkazem na zkreslení zvané městský tepelný ostrov je sice pochopitelné, protože města jsou skutečně teplejší než venkov. Nicméně vědci tento efekt u pozemních stanic dlouhodobě korigují, a ukázalo se, že na celosvětový trend oteplování má jen zanedbatelný vliv. Mnohem pádnější a zcela nezávislé potvrzení trendu poskytují družice, které měří teplotu atmosféry a zemského povrchu globálně, bez vlivu betonu a asfaltu, a jejich data se shodují s korigovanými…

Desítky let bojujeme proti znečištění ovzduší, proti smogu, kyselým dešťům a dalším jedovatým látkám vypouštěným do atmosféry. Odsíření průmyslu a dopravy je jedním z největších environmentálních úspěchů moderní civilizace, který zachránil miliony životů a zdevastované ekosystémy. Jenže tento triumf s sebou přinesl nečekaný paradox.

Jedna z nejvíce střežených ekologických pevností světa padla. Island, drsný ostrov sopek, ledu a gejzírů, se po staletí pyšnil jedinečným statusem: byl jednou z posledních dvou oblastí na Zemi (tou druhou je Antarktida), kde se komárům navzdory jejich adaptabilitě nepodařilo trvale usadit. To už ale neplatí, protože komár se už zabydlel i na Islandu.

Klima není zatím to zásadní, co Afriku trápí. Tím hlavním je omezený nebo žádný přístup k elektřině a s tím spojená chudoba. Nejostřeji se tento paradox projevuje v subsaharské Africe, regionu neuvěřitelné rozmanitosti a ekonomického potenciálu. V této oblasti však žije 83 % všech lidí, kteří nemají přístup k elektřině. Využít potenciál regionu je tedy krajně obtížný. Je to také jeden z důvodů, proč Afrika ohrožuje Evropu migrací už teď. Evropa se musí zapojit do řešení.

Znečištění planety látkami, které se v přírodě prakticky nerozkládají, je jedním z největších environmentálních problémů současnosti. V popředí tohoto boje stojí PFAS . Přestože jsou spojovány s vážnými zdravotními riziky, včetně některých typů rakoviny a reprodukčních poruch, nová studie z USA přinesla překvapivý a mírně optimistický pohled na jejich dopad na divokou přírodu.