PŘÍRODA.cz

Na konci roku 2025 otřásl francouzskou energetikou rozsudek. Soudní dvůr ve Štrasburku rozhodl ve prospěch obyvatelky fransouzské Somme, která dlouhá léta bojuje proti provozu větrného parku Val de Noye v těsné blízkosti svého domova. Soud v tomto případě poprvé konstatoval, že chronický stres, úzkosti a nespavost žalobkyně jsou v přímé příčinné souvislosti s provozem turbín. Rozsudek ještě není pravomocný. Co to znamená pro debaty o nových větrných parcích?

Dokáže nenápadný brouk zachránit les před kácením? A co takový rys? Proč ochranáři sázejí na celebrity typu rys aby přilákali veřejnost k podpoře ochrany přírody? Jak fungují takzvané vlajkové nebo deštníkové druhy a proč se z některých zvířat nikdy nestanou hvězdy plakátů? Pojďme si o tom něco říct. Jo a na konci článku pro vás máme úkol :-).

Právě dnes, 6. února 2026, se večer v Itálii oficiálně rozhoří olympijský oheň. Zatímco sportovci ladí poslední detaily své formy, v zákulisí zimních her to vře. Lyžařský svět se totiž ocitl v hlubokém paradoxu. Sport, jehož samotná existence závisí na mrazu a sněhu, je z velké části financován společnostmi, které podle vědeckých studií nejvíce přispívají k oteplování planety.

Po téměř 250 letech se definitivně uzavřela kapitola těžby černého uhlí v Česku. Zatímco poslední tuny vyjíždějí na povrch, Ostravsko a Karvinsko míří k novému životu, i když s jistou dávkou nostalgie a hořkosti. Příběh ostravsko-karvinského revíru je především o energetice a ocelářství, o nerostu, který čekal miliony let, aby mohl pohánět výdobytky naší moderní civilazace a to se teď mění.

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) představuje v české krajině jeden z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších ptačích druhů současnosti. Tento zdatný rybolovec, jehož silueta s roztaženými křídly neodmyslitelně patří k břehům našich řek, přehrad a některých rybníků, v sobě spojuje fascinující biologické adaptace s komplikovanou historií soužití s člověkem. Zatímco pro biology a ornitology představuje úspěšný příklad návratu dříve vyhubeného druhu do středoevropské přírody, pro rybářské…

Většina z nás vnímá les jako nedotknutelný chrám. Sázení stromů na každém volném místě považujeme za nejdůležitější pro ochranu klimatu. Nová studie na něj však nahlíží trošku jinak. Chce těžit severské lesy a dřevo z nich na tisíce let ukládat do moře.

Když přijde řeč na globální oteplování, spíš dřív než později bude zmíněno „prdění“ krav“ a sázení stromů. Jedno jako příklad nesmyslnosti některých nařízení a to druhé jako to jediné a správné. Jak už to tak bývá, není to tak jednoduché.

Ohňostroje sledujeme s úžasem, ale málokdy přemýšlíme nad tím, že každý záblesk barvy je výsledkem chemické reakce toxických kovů. Zatímco vědci varují před 'sprchou jedů', letošní data z měřicích stanic ukazují, že hlavně díky nové legislativě se nám poprvé po letech dýchalo při oslavě příchodu nového roku o poznání lépe. I tak ale varování vědců platí.

Zatímco dnes vnímáme Vánoce skrze lesk skleněných či plastových koulí, barevných světýlek a moderních dekorací, v dobách našich předků byla dominantou Štědrého večera zlatavá barva slámy, vůně rozkrojeného jablíčka nebo vlašských ořechů. Sláma a nebyla v rolnickém domě jen vedlejším produktem hospodaření, ale spolu s obilím byla i posvátným symbolem přežití a hojnosti. Tradice spojené s těmito dary země sahají hluboko do předkřesťanských dob, kdy byl zimní slunovrat vnímán jako kritický bod roku,…

Jedním z nejkrásnějších a nejautentičtějších Vánočních zvyků, které si jako národ neseme po generace, je krmení lesní zvěře. Tento rituál, který propojuje lidský svět s tím divokým, v sobě nese hlubokou symboliku sounáležitosti a vděčnosti. Je to okamžik, kdy si uvědomujeme, že hojnost našich vánočních tabulí není samozřejmostí a že jako lidé máme zodpovědnost i vůči těm, kteří se v mrazivých měsících musí spoléhat pouze na své instinkty a skromné zdroje, které jim krajina ponechala. Každopádně…