PŘÍRODA.cz

Dnešní závěrečnou konferencí byl ukončen projekt Fauna Krkonoš, který v posledních čtyřech letech mapoval na české i polské straně hor krkonošské motýly, ptáky, netopýry a jeleny. Jednalo se o dosud nejrozsáhlejší monitoring krkonošské zvířeny na české i polské straně pohoří v historii. Projekt byl podpořen z prostředků Operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko.

Praha, 27.9. září 2015. Ornitologové a nadšenci do pozorování ptáků právě dnes překročili magický milión záznamů ve své Faunistické databázi ČSO (birds.cz). Toto obrovské množství údajů o výskytu vzácných i běžných ptáků na českém území ukazuje, že lidé mají stále větší zájem o přírodu kolem sebe, rádi ptáky pozorují a rádi se o své zážitky dělí s ostatními. Současně přitom vytvářejí neocenitelné podklady pro ochranu přírody v duchu starého hesla „Poznej a chraň!“

Na začátku června jsem si konečně našel chvilku k intenzivnějšímu poznávání svišťů horských v Alpách. Při svých každoročních cestách za kozorožci je potkávám na horských loukách na hranici stromů a kamení vždy, ale nikdy nebyl čas se jim více věnovat. Jak je těch příležitostí před objektivem více, vždy si vyberu jen jednu, na kterou se soustředím. Bylo to tak i nyní. I když jsem měl v oblasti Grossglockneru štěstí i na kozorožce, nenechal jsem jimi u svišťů příliš rozptýlit.

Dokážete správně pojmenovat blanokřídlý hmyz? Vyzkoušejte si to v našem novém poznávacím testu.

Kolik ledních medvědů žije kolem Severního pólu? Norsko-ruský společný projekt chtěl pomoci při hledání odpovědi na tuto otázku. Avšak politika zmařila plány vědců. objevily se i další nečekané problémy. Dozvíte se také například, že lední medvědi se živí i delfíny nebo že stále častěji dochází ke křížení medvědů ledních a grizzlyho.

Po letošním krásném a teplotně nadprůměrném létě jsme se po několika chladnějších prvních zářijových dnech opět dočkali toho pravého babího léta. V dnešním článku se mimo jiné dozvíte, zda můžeme babí léto nahradit označením léto indiánské.

Rekordní sucho a teplo tohoto léta ztížilo život řadě zvířat i rostlin v Podyjí. Další druhy ale dostaly šanci, na kterou čekaly i několik let. Uschlé stromy například prosvětlily část lesů a otevřely cestu světlomilným květinám i motýlům. Dařilo se i podyjským orchidejím. K dospělosti pravděpodobně dorostla i letní generace afrického motýla.

Máme na chatě v kůlničce na dříví sršně. Teda, u sršňů v kůlničce máme dřevo. Ještě přesněji, sršni mají v kůlničce naše dřevo. Své dřevo tam mají, abych byl úplně přesný. Ve své kůlničce mají své dřevo.

Po roce je to tu zase, v Žatci o předcházejícím víkendu proběhla celorepublikově známá akce Dočesná, oslavující v prvé řadě chmel jako tradiční českou plodinu, tak i pivo, jež se z něj vyrábí. Vloni jsme v tuto dobu přinesli článek právě na téma chmele otáčivého. Letos si povíme něco o jeho specifické odrůdě, žateckém chmelu, který se honosí chráněným označením původu.

26|08|2015. Zvířata nás obklopují. Žijí s námi. Pomáhají nám. Jak s nimi však můžeme mluvit? Odpověď dá veřejné setkání patnácti lidsko-zvířecích párů, které spolu žijí, spolupracují a komunikují. Projekt připravil Goethe-Institut a žádaná tvůrčí skupina Mobilní akademie Berlín jako součást programu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Přední německá fotografka Pola Sieverding navštíví 24. září plzeňské DEPO2015, aby před zraky veřejnosti zachytila niterný vztah mecenášky Medy Mládkové…