PŘÍRODA.cz

Liška si navlékne hřejivý kožich, had si zaleze do díry v zemi a čáp odletí na jih. Ale napadlo vás někdy, jak přezimuje třeba taková sedmikráska? O přezimování našich planých rostlin se píše spíše skromně. Výjimku tvoří pouze stromy. Mezi lidmi tak často panuje představa, že všechny byliny na podzim odumřou a na jaře opět vyklíčí ze semínek. Pojďme se tedy blíže podívat, jak to dělají, abychom je brzy poté, co zmizí mrazy a odtaje poslední sníh, našli zase v plné parádě.

Nejvyšší hora v Alpách snížila svou výšku. Nejedná se přitom jen o nějaké milimetry, ale dokonce o 1,3 metru, což je dost. Přičemž tato změna proběhla během pouho pouhých posledních dvou let. Nyní dosahuje výšky 4 808,73 metrů nad mořem.

O víkendu jsme oslavili Dušičky a Halloween, tedy svátek Všech svatých. Již několik let se tento křesťanský zvyk dostává i do našeho českého podvědomí. A právě díky zdobení a vyřezávání dýní i do našich domácností. Pojďme si tedy říci něco o této kulturní plodině, která se k nám rozšířila díky zámořským objevům Kryštofa Kolumba přes mezizastávku v Asii, tedy spíše východní cestou.

Praha, 5. října 2015. Více než 25 000 lidí se během uplynulého víkendu zúčastnilo Evropského festivalu ptactva, který již tradičně organizuje BirdLife International ve spolupráci s národními partnery. Ve 41 zemích Evropy a střední Asie se konalo přes 1000 vycházek. Návštěvníci měli možnost pozorovat více než 4 miliony tažných ptáků na jejich dlouhé cestě do zimovišť.

Strnady – 29. září 2015 – Velmi vzácná a silně ohrožená bříza trpasličí má naději na záchranu a návrat do přírody díky metodě reprodukce in vitro (mikropropagace), uplatňované ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Postup při reprodukci popisuje nová metodika s názvem Využití metody mikropropagace pro záchranu silně ohroženého druhu břízy trpasličí (Betula nana).

Dnešní závěrečnou konferencí byl ukončen projekt Fauna Krkonoš, který v posledních čtyřech letech mapoval na české i polské straně hor krkonošské motýly, ptáky, netopýry a jeleny. Jednalo se o dosud nejrozsáhlejší monitoring krkonošské zvířeny na české i polské straně pohoří v historii. Projekt byl podpořen z prostředků Operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko.

Praha, 27.9. září 2015. Ornitologové a nadšenci do pozorování ptáků právě dnes překročili magický milión záznamů ve své Faunistické databázi ČSO (birds.cz). Toto obrovské množství údajů o výskytu vzácných i běžných ptáků na českém území ukazuje, že lidé mají stále větší zájem o přírodu kolem sebe, rádi ptáky pozorují a rádi se o své zážitky dělí s ostatními. Současně přitom vytvářejí neocenitelné podklady pro ochranu přírody v duchu starého hesla „Poznej a chraň!“

Na začátku června jsem si konečně našel chvilku k intenzivnějšímu poznávání svišťů horských v Alpách. Při svých každoročních cestách za kozorožci je potkávám na horských loukách na hranici stromů a kamení vždy, ale nikdy nebyl čas se jim více věnovat. Jak je těch příležitostí před objektivem více, vždy si vyberu jen jednu, na kterou se soustředím. Bylo to tak i nyní. I když jsem měl v oblasti Grossglockneru štěstí i na kozorožce, nenechal jsem jimi u svišťů příliš rozptýlit.

Dokážete správně pojmenovat blanokřídlý hmyz? Vyzkoušejte si to v našem novém poznávacím testu.

Kolik ledních medvědů žije kolem Severního pólu? Norsko-ruský společný projekt chtěl pomoci při hledání odpovědi na tuto otázku. Avšak politika zmařila plány vědců. objevily se i další nečekané problémy. Dozvíte se také například, že lední medvědi se živí i delfíny nebo že stále častěji dochází ke křížení medvědů ledních a grizzlyho.