PŘÍRODA.cz

Průvodce tou částí pražské přírody, o kterou se nikdo nestará, málokdo ji zná a skoro nikdo ji nemá rád.

Pavouci bezesporu patří k nejpopulárnějším skupinám živočichů, díky své všudypřítomnosti i nápadným a zajímavým životním projevům, jakým je např. tvorba pavučin či unikátní lov kořisti.

Čtvrtý titul z řady jedinečných atlasů šumavské přírody, jejichž autory jsou vždy renomovaní odborníci – tentokrát zoologové RNDr. Miloš Anděra, CSc. a prof. Ing. Jaroslav Červený, CSc.

Jelikož člověk nepatří mezi hibernanty a ani v redakci časopisu Naše příroda se neuložili k zimnímu spánku, můžete se začíst do prvního letošního čísla. Například i o „pravých“ či „nepravých“ zimních spáčích.

Co pro Maye znamenají jeskyně a co v sobě ukrývají za tajemství? Co se v nich dělo a jakou roli hrály v mayském náboženství a mytologii? Na to se snaží odpovědět první souborná práce, která shrnuje nedávné výsledky archeologického výzkumu jeskyní mayské oblasti, a to i na základě osobních zkušeností autora.

V minulém čísle jsme začali povídání o všeobecně známé, přesto překvapivě zajímavé kopřivě. V tomto čísle najdete dokončení – mimochodem, věděli jste, že se v minulosti kopřivy používaly například i jako přadné rostliny? Není vyloučeno, že se k tomuto využití lidstvo vrátí a časem budeme nosit třeba módní kopřivové kostýmky či košile… Nastupující podzim je mimo jiné časem jelení říje. Tentokráte se „zastavíme na návštěvě“ u jelenů bílých, které u nás můžeme vidět pouze v několika málo oborách,…

ato kniha-průvodce, která vznikla ze spolupráce sochařky, geologa a historičky umění, nabízí jiný prostor pro vnímání současného umění a představuje umělecká díla, která zasněně čekají na jarní prudké deště či první sníh, než se rozpadnou a splynou znovu s lesem a se zemí...

Český kras je vápencové území mezi Prahou a Zdicemi, odkud byla popsána řada mezinárodně uznávaných geologických profilů, velké množství archeologických památek, včetně pravěkých podzemních svatyní, i téměř 700 jeskyní.

Konec školního roku je na dohled, děti už se vidí na prázdninách, a my dospěláci jsme na tom podobně… Těšíme se na volno, na dovolenou, na výlety, na vodu – tam se můžeme potkat mimo jiné třeba i s kachničkou mandarinskou, která nás nadchne svou barevnou krásou. O jejím původu a životě se více dozvíte v právě vyšlém 3. čísle Naší přírody.

Třebaže to tak dlouho nevypadalo, zima si nakonec dala říct a dorazila i do našich končin. Neměli bychom proto zapomenout na naše malé opeřené švitořící sousedy a nasypat jim do krmítek něco dobrého do zobáčku. Odměnu za to dostaneme hned, stačí je chvíli pozorovat, jak se také dozvíme v článku o ptačím zimním divadle. Pokud jste se někdy zamýšleli nad tím, proč vlastně zvířata panáčkují, tak si odpověď můžeme přečíst v prvním letošním čísle. Dozvíme se také, jak funguje komunikace mezi medvědy a…