PŘÍRODA.cz

Soužití lidí a šelem bylo vždy problematické a to především vinou malých znalostí o chování těchto zvířat, a šíření nepravdivých mýtů. Dnes se zdá, že pod vlivem osvětové činnosti lidé začínají důležitost přítomnosti šelem v přírodě chápat. Přesto se však všichni musíme neustále učit, jak žít v souladu s těmito zvířaty, a neubližovat přitom ani šelmám ani sobě.

Chraňme před šelmami svá zvířata a majetek, chráníme tím nejen sebe ale právě šelmy samotné.

To že množství srážek spadlých na zemský povrch udáváme v mm vodního sloupce a jeden mm srážek představuje 1 litr vody na plochu 1 m2 víme snad všichni. Pojďme se ale dozvědět něco o denním a ročním chodu srážek.

Na území České republiky žijí tři druhy tzv. velkých šelem – medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx) a vlk obecný (Canis lupus). Koluje o nich nemálo příběhů popisujících jak jejich krvelačnost (Červená karkulka, Tři prasátka, Mášenka a Dášenka) tak jejich někdy až podivuhodnou péči o ztracená lidská mláďata (Mauglí, Romulus a Rémus). Jak je to s našimi velkými šelmami doopravdy, ví bohužel málokdo z nás. Vinou neznalosti jsou velké šelmy pronásledovány a zabíjeny.

Lejsek černohlavý je čilý ptáček, hnízdící v dutinách ve kmenech vysokých stromů. Přes léto žije v našich lesích a zahradách, zimu tráví v Africe.

Také se jí říkalo roháč velký. Lidé kdysi lovili potápku roháče ve velkém, neboť její peří používali na výrobu ozdob na dámské klobouky. Dnes jí takové nebezpečí nehrozí a její stavy stoupají.

V roce 1947 byla ve Washingtonu podepsána "Dohoda o Světové meteorologické organizaci". Vstoupila v platnost po ratifikaci 23.3. 1953. Tento den se považuje od roku 1961 za "Světový meteorologický den". Světová meteorologická organizace (SMO), v současné době se svými 187 členy, patří mezi výkonný orgán OSN. Československo se přiřadilo už v roce 1947 jako 17. stát na světě.

Hnídištěm motáka pochopa jsou převážně rákosové porosty a mokřady.Jinak ho lze lze zahlédnout i nad otevřenou krajinou. Na mnoha místech trpí tento pták vysušováním bažin a mokřadů a používáním pesticidů, jejichž zbytky se mu s potravou dostávají do těla.

Sova pálená je tichý noční lovec. Má tak dokonale vyvinutý sluch, že jí umožňuje zcela přesně určit polohu kořisti i v naprosté tmě.

Náš největší holub, kterého můžeme spatřit ve městech, hojnější je ale v lesích. Vydává typické vrkavé "gu-guh-gu-guru". Od holuba domácího ho odlišuje bílá skvrna na krku.