PŘÍRODA.cz

Druhá největší japonská rybářská firma Nissui (Nippon Suisan Ltd.), která byla zapojena do komerčního lovu velryb, ustoupila tlaku ochránců životního prostředí a oznámila, že opustí tuto oblast podnikání.

Když se někoho z lidí zeptáte, zda ví, co se skrývá pod tímto názvem, tak převážná většina odpovědí bude pravděpodobně záporná. Není výjimkou ani odpověď, že jde patrně o rostlinu! Přitom je to typický zástupce skupiny velmi úspěšných živočichů-hlístů!

Už několik měsíců zaplňují titulní stránky novin a časopisů články zabývající se ptačí chřipkou. Vyskytují se ovšem i jiné nemoci přenášené zvířaty, které mohou ohrozit lidské zdraví. V této souvislosti mě téměř náhodou upoutal mou pozornost nenápadný článek v regionální příloze MF- Dnes nazvaný Zaječí nemoc hrozí na Klatovsku z 13. února 2006.

Moderní postupy v meteorologii využívající složité modely atmosféry NWP (Numerical Weather Prediction) a nejvýkonnější světové počítače umožňují poměrně úspěšně předpovědět vývoj počasí na dva až tři dny dopředu ... hovoříme zde o takzvaně krátkodobé předpovědi.

V současnosti je zažitá představa, že pěstovanými rostlinami se biologové - botaničtí taxonomové nemají zabývat. Biologie je totiž přírodovědnou disciplínou, přičemž na přírodovědách se řeší především kytky "v přírodě" a těm pěstovaným není věnována pozornost, že prý již nezapadají do jakýchsi koncepcí.

Slyšeli jste o metodách dendrochronologie a herbochronologie? Obě tyto metody jsou zajímavé.

Břízovité u nás reprezentují vedle bříz právě i olše (Alnus) a olšičky neboli křestice (Duschekia) o kterých bude tento příspěvek.

Jednadvacátého prosince ... nejkratší den v roce - začíná astronomická zima a letos opravdu přinesl zimu "jak se patří".

Seděl jsem u počítače, řešil došlou poštu a poslouchal Vivaldiho Čtvero ročních období, když se před domem ozval hvizd. Vyšel jsem na terasu. "Vylez medvěde!" zubil se dole soused. "Jaro je tady." Pohlédl jsem na jednolitě šedou, těžkou oblohu s poletujícími vločkami. "Tomu říkáš jaro? Pojď raději na grog. "Soused odmítavě zavrtěl hlavou. "Musím domů, ale byl jsem se podívat na Pohodnici a představ si, že už jsou tady skřivani. Tak zatím..."

Tsunami - zřejmě nejužívanější a nejvíce skloňované slovo ve sdělovacích prostředcích ke konci roku 2004. Kdybychom toto slovo hledali ve slovníku spisovné češtiny, pak by bylo naše pátrání zbytečné. O tsunami se často hovoří jako o velké přívalové vlně. Z odborného hlediska je však toto označení nesprávné.