PŘÍRODA.cz

Zatímco moderní armády sázejí na drony a neviditelné letouny, o osudu Kyjeva rozhodla i voda a bahno. Příběh řeky Irpiň ukázal, že revitalizace mokřadů není jen „zeleným koníčkem“ ekologů, ale i klíčovým prvkem národní bezpečnosti 21. století. Základem byl jeden geniální nápad ukrajinského velení.

Sjezdovky zůstávají bílé ještě týdny poté, co okolní louky rozkvetou. Technický sníh není jen zmrzlá voda; je to hustý ledový krunýř, který brzdí ve vývoji rostliny a nepustí zvěř na pastviny. Jak moc moderní zasněžování posouvá hranice přírodní rovnováhy?

Nejsme v Číně, aby k nám jednoho rána přijely bagry a bez ptaní postavily větrník nebo soláry na rodinném poli jen proto, že to tak někdo u úředního stolu v Pekingu nakreslil. Žijeme v demokracii, kde má krajina svou cenu a lidé svá práva. Jenže energetická realita je taková, že ty větrníky a soláry prostě potřebujeme.Akcelerační zóny jsou pokusem najít v české krajině místa, kde moderní energetika dává smysl, aniž by přitom vyhlásila válku lidem v sousedství nebo přírodě. Jak se ale v záplavě map…

Na konci roku 2025 otřásl francouzskou energetikou rozsudek. Soudní dvůr ve Štrasburku rozhodl ve prospěch obyvatelky fransouzské Somme, která dlouhá léta bojuje proti provozu větrného parku Val de Noye v těsné blízkosti svého domova. Soud v tomto případě poprvé konstatoval, že chronický stres, úzkosti a nespavost žalobkyně jsou v přímé příčinné souvislosti s provozem turbín. Rozsudek ještě není pravomocný. Co to znamená pro debaty o nových větrných parcích?

Dokáže nenápadný brouk zachránit les před kácením? A co takový rys? Proč ochranáři sázejí na celebrity typu rys aby přilákali veřejnost k podpoře ochrany přírody? Jak fungují takzvané vlajkové nebo deštníkové druhy a proč se z některých zvířat nikdy nestanou hvězdy plakátů? Pojďme si o tom něco říct. Jo a na konci článku pro vás máme úkol :-).

Právě dnes, 6. února 2026, se večer v Itálii oficiálně rozhoří olympijský oheň. Zatímco sportovci ladí poslední detaily své formy, v zákulisí zimních her to vře. Lyžařský svět se totiž ocitl v hlubokém paradoxu. Sport, jehož samotná existence závisí na mrazu a sněhu, je z velké části financován společnostmi, které podle vědeckých studií nejvíce přispívají k oteplování planety.

Po téměř 250 letech se definitivně uzavřela kapitola těžby černého uhlí v Česku. Zatímco poslední tuny vyjíždějí na povrch, Ostravsko a Karvinsko míří k novému životu, i když s jistou dávkou nostalgie a hořkosti. Příběh ostravsko-karvinského revíru je především o energetice a ocelářství, o nerostu, který čekal miliony let, aby mohl pohánět výdobytky naší moderní civilazace a to se teď mění.

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) představuje v české krajině jeden z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších ptačích druhů současnosti. Tento zdatný rybolovec, jehož silueta s roztaženými křídly neodmyslitelně patří k břehům našich řek, přehrad a některých rybníků, v sobě spojuje fascinující biologické adaptace s komplikovanou historií soužití s člověkem. Zatímco pro biology a ornitology představuje úspěšný příklad návratu dříve vyhubeného druhu do středoevropské přírody, pro rybářské…

Většina z nás vnímá les jako nedotknutelný chrám. Sázení stromů na každém volném místě považujeme za nejdůležitější pro ochranu klimatu. Nová studie na něj však nahlíží trošku jinak. Chce těžit severské lesy a dřevo z nich na tisíce let ukládat do moře.

Když přijde řeč na globální oteplování, spíš dřív než později bude zmíněno „prdění“ krav“ a sázení stromů. Jedno jako příklad nesmyslnosti některých nařízení a to druhé jako to jediné a správné. Jak už to tak bývá, není to tak jednoduché.