PŘÍRODA.cz

Současná rychlá klimatická změna volá po dekarbonizaci dopravy. Zatímco elektromobilita nabízí přímou cestu k bezemisnímu provozu vozidel, myšlenka syntetických paliv (známých také jako e-paliva nebo Power-to-Liquids, PtL) slibuje zachování stávající infrastruktury, motorů a svobody mobility. Tato paliva se tváří jako elegantní řešení, protože jsou teoreticky uhlíkově neutrální. Proč je tedy nenajdeme na každé čerpací stanici a v čem tkví jeden z největších nedávných vědeckých průlomů v jejich…

Nová zelená úsporám je zásadní dotační titul na podporu energetických úspor v bydlení. Ministerstvo hlásí, že pro letošek je vyčerpáno. Má na to vliv strach lidí, jak s těmito oblíbenými dotacemi naloží nová vláda? Co ale bude dál?

Rychlost, s jakou musíme přejít k obnovitelným zdrojům energie, je poměrně závratná a fotovoltaika hraje v této transformaci klíčovou roli. S masivním nárůstem solárních parků se ale zároveň objevuje zásadní společenská a ekologická výzva, jak zajistit, aby tyto parky nebyly jen další technická zařízení která zabírají cennou půdu, i když pro výrobu „zelené“ elektřiny.

Obnovitelné zdroje energie jsou často představovány jako spása naší planety, čisté řešení pro budoucnost. Mezi nimi si budují čím dál silnější pozici větrné elektrárny. Přesto je s jejich výstavbou spojeno jedno závažné riziko, které budí velké obavy – fatální srážky ptáků s rotujícími lopatkami turbín. Pro spoustu lidí je toto zásadní argument proti jejich výstavbě. Nejde o pouhé hypotézy. Vědecká data z celého světa potvrzují, že větrné elektrárny ptáky a netopýry skutečně zabíjejí. Je proto…

Klima není zatím to zásadní, co Afriku trápí. Tím hlavním je omezený nebo žádný přístup k elektřině a s tím spojená chudoba. Nejostřeji se tento paradox projevuje v subsaharské Africe, regionu neuvěřitelné rozmanitosti a ekonomického potenciálu. V této oblasti však žije 83 % všech lidí, kteří nemají přístup k elektřině. Využít potenciál regionu je tedy krajně obtížný. Je to také jeden z důvodů, proč Afrika ohrožuje Evropu migrací už teď. Evropa se musí zapojit do řešení.

Znečištění planety látkami, které se v přírodě prakticky nerozkládají, je jedním z největších environmentálních problémů současnosti. V popředí tohoto boje stojí PFAS . Přestože jsou spojovány s vážnými zdravotními riziky, včetně některých typů rakoviny a reprodukčních poruch, nová studie z USA přinesla překvapivý a mírně optimistický pohled na jejich dopad na divokou přírodu.

Symbolicky přesně v den, kdy uplynulo deset let od definitivního rozhodnutí o neprolomení limitů těžby hnědého uhlí na dole ČSA se včera na Hradčanském náměstí sešlo několik tisíc lidí aby dalo najevo, že nechtějí na ministerstvu člověka, který je napojený na těžařské lobby. I když na demonstraci nešlo jen o to, pojďme se podívat co může Tykač tím, že bude mít na MŽP svého člověka získat. Jednání kolem dolu ČSA totiž nekončí.

Podzim 2025 se do historie nevejde jen jako čas parlamentních voleb. Souběžně s hlasováním o celostátní politice se totiž v osmnácti českých obcích rozhodovalo o něčem mnohem bližším, osudovějším – o větrných elektrárnách.

Energetická soběstačnost není pouze otázkou finančních úspor. Svépomocí vyrobená energie je především ekologická a v době geopolitické nejistoty i bezpečná. Zjistěte, jak prakticky využít solární energii a chytré technologie pro efektivní vytápění a ohřev TUV s minimálními dopady na životní prostředí.

Argumenty, které bagatelizují roli oxidu uhličitého (CO2​) při současném globálním oteplování, jsou v zásadě tři: „CO2​ je v atmosféře tak málo, že jeho vliv je zanedbatelný.“ Druhý říká něco ve smyslu: „Nesmíme CO2​ snižovat, vždyť to nepřežijí rostliny,“ a ten třetí je, že za oteplování může přirozený cyklus. Věda ukazuje, že problém nespočívá v samotném množství CO2​, ale především v rychlosti, s jakou lidstvo díky své činnosti složení atmosféry ovlivňuje. Pojďme se na to podívat detailněji.