PŘÍRODA.cz

Včely medonosné. Jedni z hrdinů naší planety, bez nichž se neobejde velká část zemědělství. Zatímco vědci a včelaři hledají účinné způsoby, jak je ochránit před nebezpečnými viry, bakteriemi a houbami, příroda jim sama dodává záchranný kruh. Ten se ukrývá v pylu. Nový fascinující výzkum odhalil, že pyl není jen bohatou zásobárnou bílkovin. Je to skrytá lékárna, kterou si včely nevědomky budují přímo uprostřed svých plástů.

Dlouho se věřilo, že se netopýr obrovský (Nyctalus lasiopterus), největší evropský druh s rozpětím křídel dosahujícím téměř půl metru, živí výhradně velkým hmyzem. Indicie však naznačovaly, že to není tak úplně pravda. Nová studie, opírající se o detailní biotelemetrické a zvukové záznamy, přinesla důkazy. Tento netopýr je aktivní lovec stěhovavých ptáků a svou kořist dokáže usmrtit a pozřít vysoko v oblacích.

Vědecký svět obletěla zpráva o objevu, která by se hodila spíš do sci-fi filmu. Tým vědců v Thajsku nejenom popsal zcela nový druh sklípkana, ale mezi nalezenými jedinci objevil i exemplář, který je doslova napůl samec a napůl samice. Tento extrémně vzácný jev, známý jako gynandromorfismus, byl u této skupiny pavouků zaznamenán vůbec poprvé a nabízí unikátní pohled do tajů genetiky a vývojové biologie.

V Evropě vnímáme psa jako přítele, hlídače a někdy doslova plnohodnotného člena rodiny. V Číně je to ale tradičně jinak, v některých regionech je konzumace psího masa zakořeněna tisíce let. Skvělou zprávou ale je, že se tam nyní odehrává obrovská kulturní proměna.

Tradiční příběhy o kolonizaci souše začínají obvykle otázkou: Kdo byl první? Byly to rostliny, které vytvořily kyslík a půdu, nebo živočichové, kteří se vyplazili z oceánu? Nebo to bylo úplně jinak?

Lék proti bolesti, který skutečně zastaví utrpení, ale zároveň nezasahuje do přirozeného procesu hojení. Přesně to slibuje nový objev, který vědci nedávno zveřejnili v časopise Nature Communications. Identifikovali totiž jediný receptor, který funguje jako „vypínač bolesti“, aniž by narušil zánět – klíčovou fázi zotavení.

Krupobití je jedním z nejškodlivějších jevů mírného pásu. Vědecký výzkum z ETH Zürich a Bernské univerzity přináší zásadní zjištění, které může významně zpřesnit předpovědi počasí. Množství krup nad Evropou je přímo spojeno s prachem, který k nám dostává ze Sahary.

V Texasu se nedávno odehrál malý ornitologický zázrak. Vědci ve volné přírodě objevili křížence sojky chocholaté (Cyanocitta cristata) a sojky zelenavé (Cyanocitta yncas). Tato událost je mimořádně výjimečná i díky hluboké evoluční propasti, která oba rodičovské druhy odděluje. Jejich genetické linie se totiž rozešly před neuvěřitelnými 7 miliony let.

Emil je mediální hvězdou. Jeho strastiplnou cestu za územím, kde by mohl dlouhodobě žít a případně najít partnerku, sleduje už několik týdnů velké množství Čechů a Rakušanů. Jeho toulky Evropou patrně v těchto dnech končí. Co nám jeho cesta říká o krajině střední Evropy?

Včela medonosná je často vnímána jako symbol zdravé a životaschopné přírody. Ale zatímco jsou včely oslavovány jako nejdůležitější opylovači, tak nejnovější výzkumy naznačují, že intenzivní včelařství má výrazný negativní dopad na jejich divoké „příbuzné“.