PŘÍRODA.cz

V posledních letech stále častěji slýcháváme o důležitosti změny určitých návyků naší společnosti. Jednou z nejpodstatnějších oblastí je především energetika, která má v současné době největší podíl na globálním oteplování. Pokud se co nejdříve nenaučíme šikovně nahradit uhelné elektrárny a podobná zařízení, koledujeme si o velmi výrazné problémy. Co se může stát?

Den Země je tak trošku zvláštní svátek. Má vůbec smysl ho nějak slavit v dnešní době, plné problémů, starostí a lidských neštěstí?

Všechno na světě má nějaká pravidla nebo zákonitosti. Bez nich nemůže dobře fungovat nic, co děláme. Lidské vztahy, obchod, mezinárodní dohody a ani příroda se bez nich neobejde. Zkrátka jedno souvisí s druhým, a kdo to nehodlá přijmout, měl by si oživit pořekadla typu „Jak se do lesa volá…, kdo jinému jámu kopá…, boží mlýny melou pomalu…“ atd.

Zdravý český les má různorodou věkovou strukturu stromů a neroste v něm jenom jeden druh dřeviny - tím se liší od monokultury. Ve zdravém lese také probíhají přirozené vývojové cykly a nevyhýbají se mu ani klimatické změny. Významným aktérem je tu kůrovec u lesů či lesních kultur se smrkem, jiné choroby a škůdci v případě jiných dřevin a oslabení lesa. Rozlišme konkrétní případy a připomeňme úskalí špatného lesnického hospodaření v lesích.

Hodně se hovoří o klimatických změnách. Nejčastěji se varuje před vypouštěním skleníkových plynů a řeší se potřeba změn v průmyslu a energetice. Jenže mnohem větší problém představuje kácení pralesů a klíč k němu je v zemědělství.

Chránit přírodu, v níž žijeme a z níž pocházíme, by mělo být samozřejmostí. Realita je však poněkud jiná. Před tím, co se jeví jako správné a naprosto logické, dostává často přednost ekonomicky výhodnější řešení. Žijeme zkrátka v takové společnosti a době. Proto musíme i v oblasti ochrany přírody přistupovat na kompromisy. Bývá obtížné prosadit takovou míru a rozsah ochrany, jakou bychom považovali za správnou. Někdy tak vyvstává otázka, jakou formu ochrany zvolit? Dáme přednost ochraně druhu nebo…

Poušť není jen Sahara nebo Kalahari. Pouště jsou rozmanitá prostředí a rozhodně si je nepředstavujte jen jako obrovské písečné duny. Byli byste daleko od pravdy.

Dnešni denní limit polétavého prachu je 50 mikrogramů na krychlový metr. Nicméně když se ohlédneme do minulosti, tak se i takový vzduch dá označit za 'svěží'. V dobách parních lokomotiv lidé žili i v prostředí, kde se za měsíc dalo na jeden metr čtverečný naměřit více jak 1,5 kilogramu prachu!

Přesně o tomto se snaží lidi přesvědčit nová kampaň Arcticready firmy Shell. Na první pohled to vypadá jak dost „drsná“ kampaň těžařské firmy. Realita je ale trošku jiná. Přečtěte si náš článek a zjistíte o co jde. Možná se i pobavíte, možná se ale naštvete.

Na jasnou otázku je vždy minimálně zcela jasná odpověď. Jasná, ale špatná odpověď. Větrné elektrárny možná pomůžou řešit problémy globálního oteplování, mohou ale naopak samy způsobovat lokální až regionální oteplování v místech instalace.