PŘÍRODA.cz

Krupobití je jedním z nejškodlivějších jevů mírného pásu. Vědecký výzkum z ETH Zürich a Bernské univerzity přináší zásadní zjištění, které může významně zpřesnit předpovědi počasí. Množství krup nad Evropou je přímo spojeno s prachem, který k nám dostává ze Sahary.

V Texasu se nedávno odehrál malý ornitologický zázrak. Vědci ve volné přírodě objevili křížence sojky chocholaté (Cyanocitta cristata) a sojky zelenavé (Cyanocitta yncas). Tato událost je mimořádně výjimečná i díky hluboké evoluční propasti, která oba rodičovské druhy odděluje. Jejich genetické linie se totiž rozešly před neuvěřitelnými 7 miliony let.

Emil je mediální hvězdou. Jeho strastiplnou cestu za územím, kde by mohl dlouhodobě žít a případně najít partnerku, sleduje už několik týdnů velké množství Čechů a Rakušanů. Jeho toulky Evropou patrně v těchto dnech končí. Co nám jeho cesta říká o krajině střední Evropy?

Včela medonosná je často vnímána jako symbol zdravé a životaschopné přírody. Ale zatímco jsou včely oslavovány jako nejdůležitější opylovači, tak nejnovější výzkumy naznačují, že intenzivní včelařství má výrazný negativní dopad na jejich divoké „příbuzné“.

Jak ukázala pozorování přímo v pralese, šimpanzi milují přezrálé, přirozeně fermentované ovoce plné ethanolu. Denně ho spořádají tolik, že to odpovídá dvanáctistupňovému ležáku. Může to souviset se zálibou v alkoholu u lidí?

Je správné klonovat živé organismy? „Jurský park“ nás učí, že to není dobrý nápad. Ale mravenci do knihovny nebo do kina pro poučení nechodí, a tak klonování klidně provádí. I když to zní neuvěřitelně, tak přesně takovou schopnost vědci objevili u jednoho evropského druhu mravence. Tento objev zásadně mění naše chápání toho, co je to vlastně „živočišný druh“ a jak funguje rozmnožování v přírodě.

Člověk začal domestikovat první zvířata už někdy před 15000 - 11000 lety. Možná si řeknete, že právě v této době člověk začal výrazně ovlivňovat tělesnou stavbu, zejména hospodářských zvířat, ku svému prospěchu. Vědci dokázali, že to nastalo až mnohem později. Platí to i o divokých zvířatech. Co nám to vlastně říká? Jak tahle informace může pomoci do budoucna?

Lesní požáry se stávají stále větší hrozbou, která pustoší rozsáhlá území po celém světě. Zatímco hasiči bojují s plameny pomocí letadel, vrtulníků a cisteren, tak příroda sama nabízí nenápadné, ale mimořádně efektivní řešení: divoké koně. Možná to zní neuvěřitelně, ale tito majestátní lichokopytníci se v některých částech světa stávají klíčovými spojenci v ochraně krajiny.

Světlušky, především tedy jejich večer svítíci zadečky známe asi každý minimálně z obrázků. K čemu jim vlastně tohle světlo je, jak toho využívají pavouci?

Jak už název napovídá, libeček je nezastupitelným kořením v kuchyni, a to nejen té české. Správný vývar, ať už ten masový nebo zeleninový, se bez něj často zkrátka neobejde. Použít se dá i do mnoha zeleninových jídel. Má však také léčivé účinky a o těch si povíme více nyní.