PŘÍRODA.cz

Když přijde řeč na globální oteplování, spíš dřív než později bude zmíněno „prdění“ krav“ a sázení stromů. Jedno jako příklad nesmyslnosti některých nařízení a to druhé jako to jediné a správné. Jak už to tak bývá, není to tak jednoduché.

Pokud jste včera sledovali zprávy, tak vám určitě neuniklo, jak se premiér Andrej Babiš pochlubil novým přírůstkem do vládní pracovny. Pořídil si luxusní glóbus, aby mohl osobně a odborně posoudit situaci kolem Grónska, na které si brousí zuby Donald Trump. Pojďme se ale trochu z nadhledu podívat na důsledky, které pořízení glóbusu našeho vzdělání chtivého premiéra přineslo.

Ještě po roce 2010 existoval na planetě silný štít, který nad našimi hlavami po celá desetiletí odrážel část slunečního žáru zpět do vesmíru. Tento štít nebyl dílem přírody, byl to vedlejší produkt naší závislosti na nejšpinavějších palivech. V roce 2020 jsme se rozhodli shodit zbytek tohoto štítu a to tím, že jsme omezili obsah síry v lodních palivech. Výsledek? Oceány se začaly ohřívat tempem, které zaskočilo i vědce.

Úvahy lesníka o neměnném lesnictví v měnících se lesích. Tak zní podtitul této útlé knížečky Dušana Utinka, Mýty a pověry v lesnictví, která přichází v době, kdy se naše lesy nacházejí na historickém rozcestí. Autor, zkušený odborník a soudní znalec, se v ní nebojí plynout proti proudu a podrobuje kritice zažité postupy, které v českém lesnictví přetrvávají stovky let, ačkoliv se svět kolem nás dramaticky změnil.

Zákony na ochranu zvířat prošly v posledních letech největší revolucí za poslední dekády. Od ledna 2026 platí v Česku striktní zákaz držení psů na řetězech. Zpřísnily se parametry pro chov a zvýšili se pravomoce obcí a dalších orgánů, které vymýtit nelegální množírny a týrání zvířat. Přinášíme podrobnosti.

S prvními zprávami o blížící se ledovce se sociální sítě a sousedské hovory obvykle zaplní vlnou rozhořčení směrem k technickým službám. Nejinak tomu bylo před pár dny. Lidé se zlostně ptají, proč sypače a radlice nevyjely dříve, proč jsou silnice a chodníky stále pod vrstvou sněhu a co vlastně silničáři dělají za jejich daně, když v kritickou chvíli zdánlivě zaspali. Pojďme si říct, proč v této situaci nechat techniku v garáži a lidi klidně vyspat.

Evropská unie se v posledních letech snaží o ambiciózní proměnu své ekonomiky směrem k udržitelnosti. Jedním z nejdiskutovanějších nástrojů této proměny je CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism), kterému se v běžné řeči přezdívá „uhlíkové clo“. Jeho ostrá fáze se rozeběhla se začátkem tohoto roku. Jde o mechanismus, který může zásadně ovlivnit ceny zboží, mezinárodní obchod i globální boj s klimatickou změnou. Pojďme si srozumitelně vysvětlit, o co vlastně jde.

O víkendu jsme si připomněli 34 výročí od momentu, kdy se flotila desetitisíců gumových zvířátek "Friendly Floatees" vydala na cestu mořem a potvrdila zásadní poznatky o mořských proudech, které utváří klima na Zemi.

Titulek typu „Vědec zkoumá velikost rejsčích lebek“ by si jistě vysloužil mnoho posměšných smajlíků a nelibosti, pokud by získal grant. Spousta lidí by tento projekt totiž považovala za nesmyslný a úplně zbytečný. Ono to ale znamenalo průlom v dosavadních představách o biologii savců. Dnes se tomu říká Dehnelovův fenomén a není to jen o rejskovi.