Téma léků na hubnutí dnes hýbe světem. Od chvíle, kdy se na trhu objevily moderní přípravky založené na bázi agonistů receptoru GLP-1 (Ozempic, Wegovy, Saxenda nebo Mounjaro), se zdá, že lidstvo konečně našlo „svatý grál“ v boji proti obezitě. Injekční pera, která dříve znali hlavně diabetici, se stala symbolem nové éry léčby obezity. S tím, jak se tyto látky stávají dostupnějšími i v pohodlnější formě tablet, se však začínají ozývat vědecké hlasy, které varují, že cena za štíhlou linii může být…
Záhada koňského řehtání vyřešena: Odhalte unikátní „vnitřní orchestr“ těchto ušlechtilých zvířat.
5. březen 2026, Lucie Hladková[ rubrika: vše živé a neživé | téma: kůň, hlasy zvířat ]
Koňské řehtání je jedním z nejikoničtějších zvířecích zvuků. Provází lidstvo tisíce let. Přestože každý jezdec i laik tento zvuk bezpečně pozná, vědci si lámali hlavu nad tím, jak přesně kůň takový zvuk vytváří. Koně jsou totiž ve zvířecí říši unikátní – dokážou něco, co většina ostatních savců prostě nesvede. Nedávný výzkum konečně poodhalil roušku tajemství.
Jaké vitaminy a minerály užívat na jaře?
5. březen 2026, REKLAMA[ rubrika: udržitelný životní styl ]
Jaro je období, kdy se organismus postupně přizpůsobuje změnám počasí, delším dnům a vyšší fyzické aktivitě. Po zimních měsících může být strava chudší na některé živiny, protože nabídka čerstvého ovoce a zeleniny byla omezenější. Právě na jaře proto mnoho lidí věnuje větší pozornost tomu, aby jejich jídelníček obsahoval dostatek vitaminů a minerálů. Základem by měla být pestrá a vyvážená strava, která poskytuje organismu potřebné živiny pro běžné fungování.
Do Česka s ptáky přiletěla exotická klíšťata, v čem jsou jiná než ta česká?
4. březen 2026, Lenka Kadlíková[ rubrika: vše živé a neživé | téma: klíště, klimatická změna ]
Zatímco běžné klíště tiše číhá především ve stínu listnatého lesa a jeho okrajů, noví přistěhovalci obsazují naše louky a pastviny. Piják lužní s mramorovaným štítkem obsazuje vlhké louky a exotická Hyalomma vás dokonce dokáže aktivně pronásledovat na sluncem zalitém vyprahlém výběhu. Pro naše psy a koně představují tito parazité riziko, na které nejsme zvyklí. Naučte se je poznat dřív, než je reálně objevíte.
Ochrana přírody má význam i v národní bezpečnosti, ukázal jeden geniální krok ukrajinského velení
3. březen 2026, Lenka Kadlíková[ rubrika: udržitelný životní styl | téma: Ukrajina, mořady, bezpečnost, klimatická změna ]
Zatímco moderní armády sázejí na drony a neviditelné letouny, o osudu Kyjeva rozhodla i voda a bahno. Příběh řeky Irpiň ukázal, že revitalizace mokřadů není jen „zeleným koníčkem“ ekologů, ale i klíčovým prvkem národní bezpečnosti 21. století. Základem byl jeden geniální nápad ukrajinského velení.
Jak sýkora nebo lejsek přichází o potravu pro mláďata
2. březen 2026, Lenka Kadlíková[ rubrika: vše živé a neživé | téma: fenologický mismatch, jaro, ptačí migrace, klimatická změna ]
Klimatická změna v našich zeměpisných šířkách už dávno není jen abstraktním pojmem z vědeckých grafů, ale realitou, kterou vidíme při každém pohledu z okna. Poslední únorové dny v Česku svou teplotou často připomínají spíše konec března a příroda na to odpovídá velmi rychle. Tato akcelerace však neprobíhá u všech stejně. Například sýkora tak může přijít o potravu pro mláďata. Vědci tomu říkají fenologický mismatch.
Drsná ekopovídka z hor: Krakonošův krvavý boj proti zneužívání přírody pro zisk
1. březen 2026, Petr Kadlík[ rubrika: povídky, humor | téma: Krkonoše, Krakonoš, zasněžování, turistický ruch, lyžování, ekologie, fikce, povídka ]
Krakonoš není jen milá postava z televizních pohádek, kterou jedinečným způsobem zapsal do duší celých generací pan František Peterka. Krakonoš je především bájný vládce hor, jehož hlavním zájmem je ochrana Krkonoš. A pokud se Krakonoš skutečně rozzlobí, tak nemůžete čekat pohádkové příběhy jako od Marie Kubátové. On by to řešil spíš ve stylu Jiřího Kulhánka.
Přehrady a život pod nimi - horští pstruzi v Praze
27. únor 2026, Lenka Kadlíková[ rubrika: technologie a příroda | téma: přehrady, voda, rybolov, pstruh, Vltava, řeky ]
Postavíme-li přehradu, řeka pod ní v podstatě „přestane stárnout“. Voda v ní je neustále hladová po písku a štěrku. V létě je ledovější než by měla být, v zimě naopak teplejší a nezamrzá. Tahle betonová zeď v krajině není jen bariéra pro ryby, ale zásadní zásah do tepelného a geologického rytmu řeky. Moderní vodohospodáři to vědí. Přečtěte si, jak přehrada ovlivňuje řeku pod ní a jak se z Vltavy v Praze stal ráj rybářů lovících pstruhy, kteří patří do horských bystřin.
Jak to bylo se smrtí dvou lidí na vrcholu hořící větrné elektrárny?
26. únor 2026, Anna Nebeská[ rubrika: technologie a příroda | téma: větrná energetika, větrná elektrárna, nehoda, požár, Nizozemsko ]
Internet je fascinující místo, ale má jednu nepříjemnou vlastnost - pamatuje si všechno a nic zároveň. Věci z dávných časů se nečekaně vynoří a tváří se, jako nová zpráva. Aktuálně je to děsivá fotka, na které dvě postavy bezmocně stojí na hořící gondole větrné elektrárny. Do konce jejich životů jim v tu chvíli zbývá už jen několik okamžiků. Poselství fotky je jasné: větrné elektrárny jsou smrtící past! Je to ale skutečně tak a máme se proto větrných elektráren právem bát?
Sníh versus led: Jak technické zasněžování mění život v horách
25. únor 2026, Lucie Hladková[ rubrika: udržitelný životní styl | téma: technický sníh, jaro ]
Sjezdovky zůstávají bílé ještě týdny poté, co okolní louky rozkvetou. Technický sníh není jen zmrzlá voda; je to hustý ledový krunýř, který brzdí ve vývoji rostliny a nepustí zvěř na pastviny. Jak moc moderní zasněžování posouvá hranice přírodní rovnováhy?
1) Do Česka s ptáky přiletěla exotická klíšťata, v čem jsou jiná než ta česká?
2) Jak to bylo se smrtí dvou lidí na vrcholu hořící větrné elektrárny?
3) Vláda zaujala stanovisko: Země je kulatá!
4) Jak víme, že přebytečný CO2 pochází z fosilních paliv?
5) Vetřelec v černém sametu na českých zimních tocích – Norek americký
6) Kormorán velký, ukázka boje za ekologické a hospodářské zájmy