PŘÍRODA.cz

Každé jaro, při pořádání akce Vítání ptačího zpěvu, si vzpomenu na slova mého úžasného profesora Komárka z katedry filosofie přírodních věd na Univerzitě Karlově, a vyslovím svou oblíbenou otázku: "Víte, proč ptáci zpívají?"

Stejně jako u lidí se i u zvířat projevuje tzv. albinismus, což je vrozený nedostatek kožního barviva melaninu. Výsledkem tohoto deficitu je velice citlivá, bílá kůže a rovněž citlivé oči. Což je také důvodem, proč bývá albinismus doprovázen nějakou vadou zraku, jako například myopie (krátkozrakost) či astigmatismus.

Existuje snad ještě někdo, kdo neměl tu čest setkat se s tímto pánem v našich smrkových lesích? Pokud přeci jen ano, tak se na něj pojďte podívat trochu zblízka. A ty z Vás, kteří už mají tuto zkušenost za sebou, zvu s námi.

Vrány jsou inteligentní a celkem "drzá" stvoření, co se nebojí lidí ani velkých dravců. Zde jedna odvážná vrána svou drzost dohnala skutečně až do extrému.

Když dnes lidé narazí na roztomilé zvířátko, tak se ho často snaží pohladit a udělat si s ním selfíčko. Jenomže tahle krásná chobotnice není žádný mazel, ale jedno z nejnebezpečnějších zvířat na světě! K zabití člověka stačí její jediné kousnutí.

Jen za uplynulý měsíc přijali ošetřovatelé vlašimské zvířecí záchranné stanice 126 živočichů! Tento měsíc zatím počet ošetřených zvířat přesáhl číslici 40. Do toho ošetřovatelé řeší řadu dotazů po telefonu, zpracovávají povinnou administrativu a nesmí zanedbávat také údržbu stanice. Vítají proto pomoc veřejnosti.

Není tomu tak dávno, co byl sýček obecný naší nejhojnější sovou, kterou mohli lidé zcela běžně spatřit, jak posedává na střeše kdejaké stodoly. Se změnou hospodaření ale zmizelo pro sýčky vhodné prostředí – pastviny ležící v těsné blízkosti stavení – a s nimi z naší krajiny téměř vymizel i sýček. A přestože v současné době pastvin přibývá, sýčci mizí dál. Jen za posledních 20 let se jejich početnost zmenšila o více než devadesát procent, odhadem na pouhých 130 párů. Nyní je proto potřeba urychleně…

Jedná se o motýla z čeledi lišajovitých, typických svým nočním životem. Dlouhozobka svízelová se však z této kategorie vymyká a létá zásadně ve dne. Při sání nektaru určitě přitáhne pozornost nejednoho z nás. Třepetá se totiž ve vzduchu, zatímco dlouhým sosákem nasává nektar. Lehce se tak mnozí domnívají, že právě pozorují kolibříka.

Odborníci z dánského Novo Nordisk Foundation Center for Biosustainability vyvinuli novou metodu výroby enzymů P450, s jejichž pomocí se rostliny chrání proti dravcům a mikrobům. Ta zjednodušeně řečeno spočívá v tom, že z bakterií se udělají jakési továrny.

Obležení Leningradu za Druhé světové války od září 1941 do ledna 1944 bylo děsivou zkušeností pro všechny obyvatale města. Kromě lidí ale hladem a bombardováním trpěla i zvířata v tamní vyhlášené ZOO.