PŘÍRODA.cz

Kdo by neznal a se zájmem nesledoval veverku obecnou (Sciurus vulgaris), jak dovádí kolem stromů a skáče z větve na větev. Její přítomnost vám může prozradit i ohlodaná šiška, ze které zbylo jen středové jádro a pár šupinek na vršku. Jak ale veverka žije a kdy potřebuje lidskou pomoc?

V posledních letech stále častěji slýcháváme o důležitosti změny určitých návyků naší společnosti. Jednou z nejpodstatnějších oblastí je především energetika, která má v současné době největší podíl na globálním oteplování. Pokud se co nejdříve nenaučíme šikovně nahradit uhelné elektrárny a podobná zařízení, koledujeme si o velmi výrazné problémy. Co se může stát?

Jezdíte po městě autem, ale uvažujete ho nahradit za elektrokolo? Jestli je jedinou překážkou v takové výměně cena nového elektrokola, tak tento problém má s podporou státu zajímavé řešení.

Patří osobní auta do měst, nebo tam jsou na obtíž a navíc škodí zdraví? Zatímco u nás kandidát na pražského primátora Bohuslav Svoboda pokládá emise z aut za zdraví neškodné a navíc chce ve městě omezovat cyklisty, tak ve španělském městě Pontevedra to vidí obráceně. Zakázali tam auta!

Každé léto nám do redakce chodí dotazy s popisem tvora, který se objevuje na našich zahrádkách a balkónech a saje nektar z květů rostlin. I když se chováním a způsobem letu blíží americkým kolibříkům, tak jde ve skutečnosti o velkého motýla z čeledi lišajovitých.

Za současné vlny veder se dá volně upravit známý citát „Království za koně“ na „Království za studenou vodu“! Jak ale na treku nebo při stanování mimo civilizaci pitnou vodu vychladit? Pomůže vám v tom fyzika, kterou nevědomky využívali již staří mořeplavci i vojáci.

Letošní ročník ekologické soutěže E.ON Energy Globe je ve finále! Za svůj hlas můžete získat i skvělé ceny.

Představte si materiál, který skvěle vypadá, je 100% ekologický a využívá se napříč obory od stavebnictví, přes zemědělství, chov mazlíčků až po obaly. Myslíte, že se jedná o nějakou high-tech novinku? Právě naopak. Mluvíme o obyčejných dlouhých a úzkých dřevěných hoblinách, které jsou známy také pod názvem dřevitá vlna.

Když se řekne kamzík, představíme si „kozu“, která se mrštně pohybuje po skalnatých vrcholech Tater či Alp. Přitom ale už více jak sto let můžeme alpskou variantu kamzíka zahlédnout ve volné přírodě i ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku a ve skalnatých oblastech Lužických hor a Děčínské vrchoviny.

Každý jistě viděl děsivé záběry spálených lesů v Českém Švýcarsku. Zajímá vás, jak se po pouhých dvou letech může podobně vypálený les na velkém území změnit?