PŘÍRODA.cz

Nejen člověk sám je vinen na klesajícím počtu medvědů hnědých. V Evropě se na tom podepisuje i příroda sama...

Velkou rudou skvrnu pozorujeme na planetě Jupiter již déle než 300 let. Je to vlastně gigantický hurikán, který je větší než celá planeta Země. Vanou v něm šílené větry, které zřejmě dosahují rychlostí kole 640 kilometrů za hodinu...

Velké vodní plochy pomalu zamrzají a vodní ptáci, kteří u nás zůstávají přes zimu, jsou vděčni za potravu od lidí. Na zimovištích vodních ptáků se ve městech vyskytují především labutě velké a kachny divoké. Někde potkáte i lysky černé, racky chechtavé, bouřní i bělohlavé, poláky, hvízdáky, ostralky nebo kachničky mandarínské.

Útok elektrické úhoře na koně popisoval už před 200 lety přírodovědec Alexander von Humboldt. Ještě do nedávna se takový útok pokládal jen za vymyšlenou historku, výzkum její pravdivost ale potvrdil.

Mysleli jste si snad, že bedla je vždycky jedlá? Bedla česká (též zahradní či jedovatá) taktéž patří do čeledi pečárkovitých, ale na rozdíl od ostatních příbuzných bedel obsahuje jedovaté látky, které nám po požití způsobí zažívací obtíže až otravu.

Řada lidí si plete zajíce s králíkem. Náš článek vám pomůže králíky od zajíců rozeznávat.

Chování zvířat je ve většině případů instinktivně podmíněno. Vědci však zjistili, že veverky dokážou zvažovat riziko, které jim hrozí vydají-li se za potravou mimo bezpečnou zónu stromu.

Vitamínová bomba sbalená na cesty. Díky vysokému obsahu vitamínu C se mu říká „sibiřský zázrak“ nebo také „citronovník severu“.

Šídélko brvonohé patří k nejmenším vážkám žijícím u nás. Jeho výskyt je velmi hojný a všudypřítomný.

Nebojte se, článek se nebude zabývat intimním životem potkanů, natož pak našich politiků. Podíváme se na jeden zajímavý výzkum Princetonské univerzity, zaměřený právě na potkany.