PŘÍRODA.cz

Krakonoš není jen milá postava z televizních pohádek, kterou jedinečným způsobem zapsal do duší celých generací pan František Peterka. Krakonoš je především bájný vládce hor, jehož hlavním zájmem je ochrana Krkonoš. A pokud se Krakonoš skutečně rozzlobí, tak nemůžete čekat pohádkové příběhy jako od Marie Kubátové. On by to řešil spíš ve stylu Jiřího Kulhánka.

Postavíme-li přehradu, řeka pod ní v podstatě „přestane stárnout“. Voda v ní je neustále hladová po písku a štěrku. V létě je ledovější než by měla být, v zimě naopak teplejší a nezamrzá. Tahle betonová zeď v krajině není jen bariéra pro ryby, ale zásadní zásah do tepelného a geologického rytmu řeky. Moderní vodohospodáři to vědí. Přečtěte si, jak přehrada ovlivňuje řeku pod ní a jak se z Vltavy v Praze stal ráj rybářů lovících pstruhy, kteří patří do horských bystřin.

Internet je fascinující místo, ale má jednu nepříjemnou vlastnost - pamatuje si všechno a nic zároveň. Věci z dávných časů se nečekaně vynoří a tváří se, jako nová zpráva. Aktuálně je to děsivá fotka, na které dvě postavy bezmocně stojí na hořící gondole větrné elektrárny. Do konce jejich životů jim v tu chvíli zbývá už jen několik okamžiků. Poselství fotky je jasné: větrné elektrárny jsou smrtící past! Je to ale skutečně tak a máme se proto větrných elektráren právem bát?

Sjezdovky zůstávají bílé ještě týdny poté, co okolní louky rozkvetou. Technický sníh není jen zmrzlá voda; je to hustý ledový krunýř, který brzdí ve vývoji rostliny a nepustí zvěř na pastviny. Jak moc moderní zasněžování posouvá hranice přírodní rovnováhy?

Co se stane, když propojíte stovky vědců se zvídavou veřejností? Vznikne projekt, který nezná hloupé otázky Zeptej se vědce. Kniha, kterou jsem právě dočetla, Zeptej se vědce – Neexistují blbé otázky, je výběrem toho nejlepšího z této unikátní online poradny, kde se i ty nejsložitější záhady světa vysvětlují běžnou lidskou řečí.

Dnes byl jmenován ministrem životního prostředí kandidát Motoristů sobě Igor Červený. Pojďme si shrnout, co se o něm objevilo, za těch pár dní od oznámení nominace, v médiích.

Nejsme v Číně, aby k nám jednoho rána přijely bagry a bez ptaní postavily větrník nebo soláry na rodinném poli jen proto, že to tak někdo u úředního stolu v Pekingu nakreslil. Žijeme v demokracii, kde má krajina svou cenu a lidé svá práva. Jenže energetická realita je taková, že ty větrníky a soláry prostě potřebujeme.Akcelerační zóny jsou pokusem najít v české krajině místa, kde moderní energetika dává smysl, aniž by přitom vyhlásila válku lidem v sousedství nebo přírodě. Jak se ale v záplavě map…

Pěnice černohlavá, nenápadný ptáček s flétnovým hlasem, se stala ambasadorkou české přírody pro rok 2026. Česká společnost ornitologická (ČSO) ji udělila prestižní titul Pták roku nejen pro její krásný zpěv, ale i jako symbol stého výročí své existence. Pěnice černohlavá totiž zdobí logo společnosti a její latinské jméno Sylvia nese i její odborný časopis. Pěnici černohlavé také vděčíme za jeden vánoční symbol.

Zatímco my lidé teď bojujeme s jarní únavou u šálku kávy, v lesních norách, dutinách stromů a skalních puklinách se odehrává mnohem dramatičtější proces. Pro zvířata, která strávila zimu v hibernaci, je právě teď ta nejkritičtější fáze roku. Nejsou to totiž mrazy v lednu, co bývá nejčastější příčinou úhynu, ale právě toto „mezidobí“ předjaří. Zimní spáči se nacházejí v cílové rovince svého spícího maratonu a jejich energetické rezervy jsou vyčerpané.