Když se na filmovém plátně nebo televizní obrazovce objeví roztomilý, majestátní či neobvyklý zvířecí hrdina (třeba lemur, sovice sněžná, rybky, dalmatini, severská plemena psů, vlci, želvy), diváci obvykle tají dech. Moderní kultura dokáže v lidech probudit obrovskou vlnu obdivu a lásky k přírodě. Má to však háček. Zábavní průmysl totiž často tvoří fikci, aniž by divákům ukázal realitu. Výsledkem pak bývá masová nákupní horečka. Poptávka po nejen exotických mazlíčcích a bezohledný odchyt zvířat z…
Krvavá louže na plachtě: Toxický spad, nebo strategie přežití mikroorganismů?
1. říjen 2026, Lucie Hladková[ rubrika: vše živé a neživé | téma: chemtrails, mikroorganismy ]
Pohled na plachtu na zahradním bazénu nebo i jinde na zahradě, na níž se po dešti vytvořila kaluž zářivě červené barvy, v mnoha lidech vyvolá obavy. Na sociálních sítích se pod podobnými fotografiemi okamžitě strhávají diskuze plné obav z nebezpečných chemikálií ve vzduchu, který se na zem dostává s děšťěm. Co se ale na plachtách, stěnách bazénu nebo i koupelnovém závěsu odehrává?
Jak řeší úbytek sněhu zvířata s bílou zimní srstí a peřím?
24. září 2026, Lenka Kadlíková[ rubrika: vše živé a neživé | téma: zima, línání, globální oteplování ]
Jak si asi každý z
nás dokáže představit, podzimní pelichání a línání je
evolučním nástrojem přežití, který zvířatům umožňuje
splynout s proměňující se krajinou a odolat mrazům. Co přeměnu
srsti spouští? Jak jsou na tom druhy s bílou zimní srstí v
dnešní době globálního oteplování a mizející sněhové
pokrývky?
Paroží aneb kost, která způsobí dočasnou osteoporózu
23. září 2026, Lenka Kadlíková[ rubrika: vše živé a neživé | téma: paroží, myslivost, podzim ]
Paroh je kost, která u dospělého jelena váží několik kilogramů. Celé paroží i přes deset. Dokáže růst rychlostí až 2,5 cm za den
díky vápníku v jiných kostech. Pojďme se podívat na zásadní
rozdíl mezi rohy a parohy. Na to, jak to vlastně v těle jelení
zvěře funguje, aby jim mohly vyrůst nové parohy. Proč je vlastně
shazují?
Udržitelnější dům s fotovoltaikou: Jak využít vlastní elektřinu a kdy se vrátí investice?
23. září 2026, REKLAMA[ rubrika: udržitelný životní styl ]
Udržitelný dům nevznikne instalací jedné technologie. Důležité je, aby jednotlivá opatření fungovala společně, od kvalitního zateplení přes úsporné vytápění až po vlastní elektřinu. Jak do této skládačky zapadá fotovoltaika a co od ní můžete očekávat z hlediska životnosti, návratnosti i financování?
Zelená transformace pod palbou fám: Skutečný příběh norských větrníků a sámských pastvin
22. září 2026, Lenka Kadlíková[ rubrika: udržitelný životní styl | téma: VTE ]
Na sociálních
sítích se objevila zpráva o tom, že moderní větrné elektrárny v
Norsku způsobují vážná poškození a deformity u novorozených
sobů a právě proto se bude bourat více jak stovka turbín.
Skutečný příběh, ze kterého tento příspěvek vychází, je příběh o norské farmě Fosen Vind. Nejde v něm ale o deformity
u sobích mláďat, nýbrž o právní spor původních obyvatel,
Sámů - Laponců bojujících za svá práva na tradiční pastviny
a zachování kultury, které masivní energetická…
Ocún jesenní - příběh krásky, která v sobě ukrývá kapky Medeina jedu
21. září 2026, Lenka Kadlíková[ rubrika: vše živé a neživé ]
Když se zářijové
louky začínají zbarvovat do hněda a většina rostlin se ukládá
k zimnímu spánku, ze země se prodere záplava něžných
růžovofialových květů. Ocún jesenní (Colchicum autumnale)
působí na první pohled jako křehký pozdní pozdrav léta. Ve
skutečnosti jde o jednu z nejpozoruhodnějších a zároveň
nejnebezpečnějších rostlin české přírody, která kvete na podzim a plodí na jaře.
Jak ježci zvládají zimu a kdy opravdu potřebují naši pomoc?
18. září 2026, Lenka Kadlíková[ rubrika: vše živé a neživé | téma: hibernace, ježek, podzim, zima ]
S příchodem prvních mrazíků mizí ze zahrad i lesů většina
hmyzu, žížal a dalších drobných živočichů. Pro ježky to
představuje zásadní přelom v roce. Sezóna lovu končí a začíná
období, kdy musí všechny své síly vložit do přípravy na zimu.
Většina lidí si pod zimním spánkem představí, že zvíře
prostě zaleze do hnízda a bezstarostně spí až do jara. Ve
skutečnosti jde o složitou fyziologickou proměnu celého
organismu.
Proč václavky pustoší české lesy a proč v noci svítí
17. září 2026, Lenka Kadlíková[ rubrika: vše živé a neživé | téma: houby, václavky, podzim ]
Pro
většinu z nás je václavka jen skvělou surovinou do tradiční
dršťkové polévky nebo k naložení do octa. Máloco ale tak klame
tělem jako právě tento nenápadný rod hub. Nejde totiž o pouhou
podzimní pochoutku, ale o jednoho z nejagresivnějších houbových parazitů, jakého v evropské přírodě máme.
Mýtus o modré krvi aneb modrá krev opravdu existuje. A také zelená a fialová
16. září 2026, Lucie Hladková[ rubrika: vše živé a neživé ]
Slýcháme to od dětství v pohádkách i historických
románech. Aristokracie má v žilách modrou krev. Jenže když se
šlechtic poraní, teče mu úplně stejně rudá tekutina jako
komukoliv jinému. Kde se tedy tento slavný mýtus vzal? Co
podporuje myšlenku o modré odkysličené krvi a kteří tvorové na
naší planetě se skutečně pyšní modrou krví?
1) Proč NEnechat na záhoně „půdu holou odpočívat“
2) Středomoří: kdysi vyschlá laboratoř, kde vidíme budoucnost evropských moří 
3) Vodní energie: Jaké jsou technologické novinky a možnosti ČR?
4) Jaké jsou výhody, nevýhody a dokonce smrtelná nebezpečí jednotlivých typů repelentů?
5) Pomohou včelaři přesvědčit Igora Červeného, aby řešil ochranu přírody nebo šlo o beewashing?
6) Proč václavky pustoší české lesy a proč v noci svítí