PŘÍRODA.cz

Často mluvíme o moři jako o zdroji ryb nebo turistické destinaci, ale naprosto přehlížíme jeho nejdůležitější roli: funkci planetárního termostatu. V minulém díle našeho seriálu o mořích jsme zjistili, že slanost moře je výsledkem miliard let trvajícího procesu, proč je důležitá, a jak ji využíváme. Možná se vám to zdá divné, ale právě slanost vody s funkcí termoregulace celé naší planety velmi souvisí. Pojďme si o této funkci moří a oceánů říci víc v našem druhém dílu seriálu o mořích.

Svlékání kůže, přesněji pokožky, odborně nazývané ekdyze, je fascinující proces, který u českých hadů probíhá v mnoha ohledech podobně, ale přesto má svá specifika podle toho, o jaký druh se jedná. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Při našem prodlouženém víkendu u Baltského moře mé oči upoutalo něco, co vypadalo jako zmenšenina bambusového lesa. Když to člověk vzal do ruky, bylo to i tvrdé a bylo to na jednom úseku cesty po pobřeží úplně všude. Nejedná se ale o bambus, nýbrž o přesličku. Podobnost je opravdu jen vizuální. Botanicky jsou bambusy a přesličky naprosto odlišné rostliny. Tohle, co jsem viděla, je přeslička zimní. Jedná o evropskou rostlinu s historií, která sahá až do dob dinosaurů a roste i u nás.

Letní tropické dny v posledních letech dosahují hodnot, na které nebyla středoevropská příroda ani naše domácnosti historicky zvyklé. Zatímco my lidé máme k dispozici potní žlázy rozprostřené po celém těle a lehký šatník, naši čtyřnozí spolubydlící musí přežít ve svých kožiších. Jak se pes sám ochlazuje? Která plemena mohou mít letní sestřih a kdy je to nebezpečné? Jak správně použít mokrý ručník, aby psovi opravdu pomohl?

Banská Bystrica, krásne historické mesto ležiace v srdci Slovenska, prešlo v posledných rokoch fascinujúcou transformáciou. Zatiaľ čo Banská Bystrica bola vždy známa svojou bohatou minulosťou a prírodným bohatstvom, v súčasnosti sa stáva aj centrom kultúry a umenia. Množstvo galérií, ateliérov, divadiel a kultúrnych projektov, ktoré sa tu rozvíjajú, prispieva k tomu, že Banská Bystrica sa čoraz viac profiluje ako dynamické a inovatívne mesto s bohatým kultúrnym životom.

Evropská moře nejsou jen modré plochy vody na mapě dovolených. Pod hladinou každého z nich se skrývá unikátní svět, který se řídí vlastními pravidly. Není to jen o tom, že na severu je chladněji a na jihu teplejší. Pojďme v našem letním seriálu o mořích (zejména evropských) odhalit proč jsou naše moře mnohem křehčí a odlišnější než se na první pohled zdá. Dnes se podíváme na odlišnou slanost, co ji způsobuje, co hrozí, pokud se slanost změní, a jak slanou vodu využíváme v moderních technologiích…

Venku pálí slunce s intenzitou fúzního reaktoru, vzduch nad asfaltem cyklostezky se tetelí jak v Austrálii a i ty borovice podél cesty vypadají, že by nejraději shodily jehličí a skočily do nejbližšího rybníka. Česká krajina se proměnila v obří horkovzdušnou fritézu a my se v ní i uprostřed přírody pomalu pečeme. Naštěstí ale máme vychlazené pivo, které nás zachrání. Nebo ne?

Venkovní teploty atakují hranice, které máme spojené s dovolenkovými destinacemi kolem rovníku. V naší zemi, kde třetina obyvatel bydlí v panelácích a klimatizace je stále spíše výjimkou, se však z bytů stává nesnesitelná výheň. Jak s tropickými vedry v bytě bojovat elegantně, ekologicky a levně?

Býval symbolem nespoutané síly, který naháněl hrůzu i úctu nejstarším evropským lovcům. Pratur, monumentální vládce pravěkých luk, však před čtyřmi staletími zmizel. Dnes se vrací. Ne jako duch, ale jako výsledek fascinujícího vědeckého experimentu. Jak může novodobý pratur pomoci evropské divočině? Proč se o něj snažíme? Nestačí v současnosti žijící druhy?