PŘÍRODA.cz

Letní tropické dny v posledních letech dosahují hodnot, na které nebyla středoevropská příroda ani naše domácnosti historicky zvyklé. Zatímco my lidé máme k dispozici potní žlázy rozprostřené po celém těle a lehký šatník, naši čtyřnozí spolubydlící musí přežít ve svých kožiších. Jak se pes sám ochlazuje? Která plemena mohou mít letní sestřih a kdy je to nebezpečné? Jak správně použít mokrý ručník, aby psovi opravdu pomohl?

Evropská moře nejsou jen modré plochy vody na mapě dovolených. Pod hladinou každého z nich se skrývá unikátní svět, který se řídí vlastními pravidly. Není to jen o tom, že na severu je chladněji a na jihu teplejší. Pojďme v našem letním seriálu o mořích (zejména evropských) odhalit proč jsou naše moře mnohem křehčí a odlišnější než se na první pohled zdá. Dnes se podíváme na odlišnou slanost, co ji způsobuje, co hrozí, pokud se slanost změní, a jak slanou vodu využíváme v moderních technologiích…

Venku pálí slunce s intenzitou fúzního reaktoru, vzduch nad asfaltem cyklostezky se tetelí jak v Austrálii a i ty borovice podél cesty vypadají, že by nejraději shodily jehličí a skočily do nejbližšího rybníka. Česká krajina se proměnila v obří horkovzdušnou fritézu a my se v ní i uprostřed přírody pomalu pečeme. Naštěstí ale máme vychlazené pivo, které nás zachrání. Nebo ne?

Venkovní teploty atakují hranice, které máme spojené s dovolenkovými destinacemi kolem rovníku. V naší zemi, kde třetina obyvatel bydlí v panelácích a klimatizace je stále spíše výjimkou, se však z bytů stává nesnesitelná výheň. Jak s tropickými vedry v bytě bojovat elegantně, ekologicky a levně?

Býval symbolem nespoutané síly, který naháněl hrůzu i úctu nejstarším evropským lovcům. Pratur, monumentální vládce pravěkých luk, však před čtyřmi staletími zmizel. Dnes se vrací. Ne jako duch, ale jako výsledek fascinujícího vědeckého experimentu. Jak může novodobý pratur pomoci evropské divočině? Proč se o něj snažíme? Nestačí v současnosti žijící druhy?

Každý červen se některé vlhké louky a okraje lesů po setmění promění v tiché jeviště plné mihotavých světel. Právě dnes, o svatojánské noci, podle tradice vše vrcholí. Světlušky, které po generace provázejí svatojánské noci pověstmi o pokladech a magii, jsou v první řadě pozoruhodnými bytostmi z hlediska biologie. Jejich světlo, které je výsledkem téměř stoprocentně efektivní chemické reakce, slouží jako složitý komunikační systém. V tomto hmyzím mikrosvětě jde o námluvy, ale i…

Ten moment zná každý z nás. Po úmorném suchu a vedru se nebe konečně zatáhne, vzduch se ochladí a na rozpálenou zem dopadnou první těžké kapky. V tu ránu se okolím rozlije specifická, hluboká a opojná vůně, kterou podvědomě považujeme za vůni čisté vody. Jenže samotná voda žádnou vůni nemá. To, co s takovým požitkem nasáváme do plic, je fascinující chemický koktejl, pro který věda našla téměř magické jméno petrichor. Tento termín v roce 1964 vytvořili dva australští vědci spojením řeckých slov…

Evropská unie po více než dvaceti letech kompletně přepisuje pravidla pro geneticky modifikované organismy. Nová legislativa rozvazuje ruce moderní vědě a dává zelenou metodám přesného genetického editování, jako jsou molekulární nůžky CRISPR. Jak se změní to, co pěstujeme a jíme, proč kolem nových pravidel zuřila ostrá patentová válka a co tato agrární revoluce znamená pro běžného spotřebitele?

Vodní nádrž Lipno, jihočeský turistický magnet, prožívá těžkou ekologickou krizi. To, že je zelené v létě, by se dalo pochopit, nebyla by to totiž u nás výjimka, jenže Lipno je zelené i v zimě. Tento masivní ekologický problém je bez problémů viditelný i ze satelitních snímků z vesmíru uprostřed jara nebo podzimu. Právě kvůli zhoršujícímu se stavu si Jihočeský kraj nechal zpracovat rozsáhlou technickou studii. Jenže když došlo na prezentaci výsledků, politické vedení kraje v čele s hejtmanem…