PŘÍRODA.cz

Po letech, kdy se bobr od našich řek, potoků a dalších vodních ploch vytratil, se tam zase vrátil. Je to dobře nebo ne? Někteří tvrdí, že ne. Proč? Jaký je rozdíl mezi nutrií a bobrem? Jak nám bobr může pomoci v boji s klimatickou změnou?

Zvířatům je jedno, jaké má který člověk postavení v lidské společnosti. A pokud se někde nabízí zdánlivě super místo k úkrytu před nečekaným mrazem a k přezimování, tak proč nevyužít třeba WC na ministerstvu vnitra? Následující text od Pražské zvířecí záchranky vám poradí, jak se v případě nečekané ušaté návštěvy vybavené radarem (nebo-li netopýra) zachovat.

Hnutí DUHA Šelmy na svém webu zveřejnilo video s několika momenty ze života sledovaného rysího páru z Beskyd. V páru je jeden z rysů, které se podařilo odchytit a nasadit jim telemetrický obojek. V kombinaci s fotopastmi, které zachytily jeho pohyb, tak vědci získali důležité informace o životě těchto zvířat.

Všude se v souvislosti s kůrovci píše o lýkožroutu smrkovém, který, zejména v minulých letech, decimoval naše smrkové lesy. Tento kůrovec však není zdaleka jediný, který se u nás vyskytuje. Existují i druhy, které napadají zejména jedli. A vypadá to s nimi podobně jako s lýkožroutem smrkovým. Tedy alespoň s některými. V poměru k zastoupení jedlí českých v lesích.

Sokoli, poštolky a další jim příbuzné druhy byli dříve řazeni mezi dravce. Dnes tomu tak není. Před nedávnem se totiž zjistilo, že z hlediska genetiky a vývoje druhů mají více společného s papoušky nebo i pěvci.

Pokud nepatříte vyloženě mezi biology, první co vás napadne, když se řekne javor, je hokej a kanadská vlajka. Možná si matně vzpomenete, že existuje nějaký javor klen a javor mléč, který je „ostrý jako meč“. Ti zdatnější si vzpomenou ještě na javor babyku. Jak souvisí javor na kanadské vlajce s indiány? Který z javorů je jedovatý pro koně?

Nutrie říční pochází z Jižní Ameriky. Jedná se o oblíbené kožešinové zvíře, jehož chov se rozšířil po celém světě. Jako jedna z prvních v Evropě získala nutrie do chovu česká farma ve východních Čechách. České chovy se postupně staly jedněmi z nejvyhlášenějších na světě. Stejně jako chovy ostatních kožešinových zvířat, však dopadly neslavně, nejen pro majitele, ale mnohde i pro přírodu.

Možná se taky sami sebe ptáte: "Co to tak krásně fialkově kvete a voní na polích kolem vás." Fialková pole můžete nyní vidět například cestou z Jičína do Hradce Králové. Tahle rostlina se konečně ve větší míře vrací na česká pole.

Kdo by neměl rád podzimní dny plné sluníčka a pohledů na barevné listí všude kolem. Co vlastně stojí za tímhle barevným představením? Proč se listí stromy většinou na zimu zbavují? Ano většinou. Jak to stromy dělají, aby přežily zimu?

Před pár dny byl v ČR, přesněji na Plzeňsku, potvrzen výskyt nového druhu, ze kterého opravdu nemáme radost. Jde o velmi invazní sršeň asijskou, která dokáže zlikvidovat populace včel. Je proto velmi důležité zavčas najít jejich hnízda a udržet tak populaci na uzdě. Můžete pomoci i vy. Pro člověka není víc nebezpečná než včela medonosná.