PŘÍRODA.cz

Trasa z Visalají na Lysou horu po červené je dlouhá celkem 8 kilometrů a jde o jednu z nejoblíbenějších výstupových tras. S podporou asfaltové cesty se dá považovat za trasu nejlehčí a díky horským osadám taky nejmalebnější.

Také vám dělá radost, když někde v lese nebo městském parku zahlédnete roztomilé veverky? Tak jim tu radost zkuste oplatit a přichystejte jim na zimu něco dobrého k snědku.

Máte doma krmítko a se zájmem pozorujete, jak se na něm v začínající zimě krmí přezimující ptáci? Potom vás možná napadlo, že u toho krmítka vidíte nějak málo vrabců. Nebo že jste tam letos dokonce nezahlédli ani jediného vrabčáka.

Už malé děti se v prvouce učí, že je lípa srdčitá náš národní strom. Víte ale, jak a kdy se lípa oním českým národním symbolem stala? Tušíte, že magická lípa není jen „český“ nebo „slovenský“ národní strom, ale že je stejně důležitá i pro jiné národy?

Myslíte, že mořské panny patří jen do pohádek a ve skutečnosti neexistují? Máte samozřejmě pravdu, v žádné seriózní přírodovědné publikaci se o nich nedočtete. Přesto se před pár dny „mořské panny“ skutečně zachránily něčí život. Tak proč zde se o nich nezmínit?

Jak dlouho vám vydrží elektronika? Často asi kratší dobu, než jakou jste předpokládali při jejím nákupu. Co s porouchanou a neopravitelnou (a nebo už jen nepotřebnou) elektronikou uděláte?

Jedním z problémů dnešních elektromobilů jsou akumulátory. Potřebovali bychom, aby byly lehčí, měly větší kapacitu, byly nehořlavé a jejich výroba i likvidace byla šetrnější k životnímu prostředí. Toto všechno možná pomohou vyřešit LiS/B4C, k jejichž výrobě se využívá konopí.

Jak na veselé hrátky nejrůznějších zvířecích mláďat pohlíží vzdělaný přírodovědec? Něco vám o tom prozradí text profesora Bohumila Baušeho, mimo jiné spoluautora původního Ottova slovníku naučného a autora řady populárně-naučných knih o přírodě.

Dovolená patří k nejvzrušivějším zážitkům celého roku. Přebije ji snad jen zamilovanost a vše s ní spojené. K tomu, aby se vydařila, je však na místě se na ni dobře připravit. A balení rozhodně nenechávat na poslední chvíli.

Více jak deset let po katastrofě v jaderné elektrárně Fukušima se do některých prázdných míst vrací lidé. Naráží zde však na překvapivý jev. V evakuační zóně, která je postupně čištěna od radioaktivního spadu, je totiž nebývale živo. Přesvědčit se o tom můžete na vlastní oči v dokumentu Fukušima: Příroda v nebezpečné oblasti, který v premiéře uvede Viasat Nature.