PŘÍRODA.cz

Pracujete v neziskovou organizaci a chcete dát o své organizaci vědět? Jedním z hlavních nástrojů jak to udělat je celorepublikový či místní tisk a jiná media. Není však jednoduché se do nich dostat. Tento článek Vám poradí v tom, jak u médií uspět.

'V březnu a dubnu hrom, nebojí se mrazu strom.' Tato lidová pranostika hovoří o bouřkách v březnu. Možná se to zdá podivné, bouřky máme spojeny s horkými červencovými a srpnovými dny, ale opravdu se vyskytují i v jarních měsících. Pro letošní jaro je navíc opravdu výstižná. Například 31. března byly bouřky zaznamenány na 28 meteorologických stanicích (z celkových 104).

Určitě jste si někdy v horkém letním dni všimli malých větrných vírů na prašné polní cestě, které vířily prach a spadané listí. Tyto víry mají průměr jen několika desítek centimetrů, ale existují větrné víry o mnohem větších rozměrech … a také o mnohem větší síle.

Tsunami - zřejmě nejužívanější a nejvíce skloňované slovo ve sdělovacích prostředcích ke konci roku 2004. Kdybychom toto slovo hledali ve slovníku spisovné češtiny, pak by bylo naše pátrání zbytečné. O tsunami se často hovoří jako o velké přívalové vlně. Z odborného hlediska je však toto označení nesprávné.

Dřevo je jedním z nejstarších materiálů, které se lidstvo naučilo využívat ke stavbě obydlí, výrobě pracovních nástrojů i jako zdroje energie či suroviny na výrobu papíru. Co je to dřevo a kde najít informace o dřevě by měl napovědět tento příspěvek.

V souvislosti s výskytem některých oblaků můžeme v atmosféře pozorovat optické jevy, takzvané fotometeory. Mezi ně patří i halové jevy, které se objevují na obloze kolem Slunce i Měsíce v podobě kol, oblouků a skvrn. U nás se v zimě na obloze nejčastěji objevuje malé halo, po zbytek roku duha.

Každý z nás se již určitě setkal s meteorologickým pojmem inverze teploty, hlavně ten kdo žije v nížinách. Inverze teploty znamená, že teplota s rostoucí výškou vzrůstá.

Jak již název napovídá, dnešní díl našeho miniseriálu bude věnován podzemní a minerální vodě.

Dnes se podíváme co se děje s vodou dále poté, co se dostane na zem ve formě srážek. Jistá část se vsákne do půdy (tu si necháme na jindy) a část steče po povrchu. Tato část vody se dále dělí na stojatou a tekoucí.

Voda je druhou nejdůležitější složkou potřebnou pro život. První je dýchatelná atmosféra, druhou voda a teprve třetí potrava. S vodou se setkáváme téměř všude.