PŘÍRODA.cz

V rámci dlouhodobé spolupráce s elektrárnou Kladno se uskutečnilo natáčení pořadu „Nedej se“ o tom, že se pod dráty vysokého vedení dá hospodařit i tak, aby zde bylo živo. Současný přístup je stejný jako ve všech ostatních oblastech, tedy co možná nejlevněji splnit normu.

Před pár dny byl v ČR, přesněji na Plzeňsku, potvrzen výskyt nového druhu, ze kterého opravdu nemáme radost. Jde o velmi invazní sršeň asijskou, která dokáže zlikvidovat populace včel. Je proto velmi důležité zavčas najít jejich hnízda a udržet tak populaci na uzdě. Můžete pomoci i vy. Pro člověka není víc nebezpečná než včela medonosná.

V českých lesích jsou velcí býložravci přemnožení, proto se staví oplocenky a chrání se tak mladé stromky před jejich okusem. Jak takový jelen, srnec nebo prase dokáže ochránit les před velkým požárem?

Čas od času se objeví případy, kdy se volně žijící zvířata naučí nechat se krmit člověkem a ztratí tak svou přirozenou plachost. Krmení má však pro volně žijící zvířata značná rizika. Například ztratí schopnost hledat si potravu, případně si vytvoří závislost na lidech a ztratí k nim přirozený respekt. Konkrétní případ se v nedávné době objevil například u lišek, které se v Krkonoších nechávaly krmit turisty.

Královéhradecký kraj vydal výjimku na odlov problémových vlků. Neznamená to však, že umožnil odstřel jakéhokoli vlka kýmkoli, kdekoli. Jedná se pouze o to aby bylo urychleno jednání v případě, že se takový jedinec někde vyskytne. Případný odstřel je na posouzení pohotovostního štábu a předchází mu sledování podezřelého jedince.

Letos na jaře byl vyhlášen první evropský národní park jehož hlavním předmětem ochrany je divoká řeka. Vjosa je jednou z posledních volně tekoucích řek po celé své délce v Evropě. Na vině jsou i obnovitelné zdroje energie.

Aneb o tom, že odpadky nejsou hlavním problémem Krkonoš. Co jím tedy je?

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu, do kterého patří i zástupci české vládní koalice, bude ve čtvrtek 15. června hlasovat o jedné důležité směrnici. O co přesně jde, jak to může prospět přírodě a pomoci v boji s klimatickou změnou?

Vyrůstala jsem v době, kdy se pomalu ale jistě začalo mluvit o nutnosti větší ochrany přírody. Bylo to po revoluci, tedy spíše někde kolem rozpadu Československa v roce 1993. Pamatuji mrtvé lesy v Jizerkách i Krkonoších, pamatuji barevné Labe ještě kolem roku 2000. Za těch 30 let se ale změnilo mnohé.

Kuchařka opatření, kterými se dá reagovat na klimatické cíle, je plná receptů. Vsadit můžete třeba na elektromobilitu vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů anebo na obnovitelné zdroje. Těch nápadů je mnoho. Společné jim je, že každé z těchto opatření si žádá určitou míru investic, než se uchytí do praxe. Proto je na místě otázka, který z těch receptů je efektivnější, případně lacinější.