PŘÍRODA.cz

Jak už tomu tak bývá každým rokem, i letos ochránci přírody uzavřeli některé oblíbené výletní trasy, protože prochází územím, kde v těchto týdnech probíhá tetřívčí tok. Pojďme se podívat na to, proč je tetřívek v našich horách důležitý a jak je na tom jeho populace a kam se aktuálně nesmí.

Poslední dobou se začínají na Slovensku množit střety medvědů s člověkem. Novinové titulky jsou však často velmi zavádějící. Buď vyloženě k útoku nedošlo nebo byl útok vyprovokován chybou člověka. Ubránit se medvědovi je takřka nemožné, je však několik věcí, které pomohou se napadení vyhnout. Včetně potřebné regulace jedinců, kteří si zvykli na lidi.

Břízu poznají už školkové děti. Hlavě kvůli její nápadně bílé kůře. Některé děti ji bohužel poznají i díky alergické reakci na její pyl. Právě nyní pomalu začíná její sezóna. Když se řekne bříza, mluvíme hlavně o bříze bělokoré nebo také bradavičnaté. Není to však jediný u nás původní druh břízy.

Před pár dny se v médiích objevila zpráva, že fotopasti na Křivoklátsku zachytily kočku divokou. Kočka divoká z české krajiny vymizela na přelomu 18 a 19tého století, kdy byla intenzivně lovena a česká krajina se začala měnit z původních smíšených a listnatých lesů s hustým podrostem na smrkové monokultury. Jak je tomu i u jiných šelem, i kočka divoká se v posledních letech začíná opět v české krajině pohybovat. Jaký je rozdíl mezi ní a kočkou…

Před pár dny mi do emailové schránky dorazilo první letošní pylové zpravodajství. Musím říci, že mě to překvapilo. Čekala bych ho déle. Právě líska je v něm zmiňována jako aktuální pylový alergen. Pojďme se blíže na tuhle, již v zimě kvetoucí, kamarádku lanýžů podívat. Pokud se však chcete vydat hledat lísku právě kvůli lanýžům, tak vás zklamu.

Návrat vlků do naší krajiny je bezpochyby pozitivní zpráva, nicméně přináší sebou také riziko možného útoku smečky divokých vlků na pasoucí se stáda. Jakým způsobem dokáže takovému útoku zabránit pastevecký pes? Bojí se snad divocí vlci toho, že by se pastevecký pes zabil a proto na stádo raději ani nezaútočí? Jak už to tak bývá, tak odpověď je složitější.

Možná si říkáte: „Vždyť červenka tu je celý rok?“ Ano je, ale většinou ne ti samí jedinci jako od jara do podzimu. Pojďme se na ní podívat blíže.

Jak už se tak poslední dobou stává, ze skvostu, který se u nás objevoval jen na několika málo místech, se stává velký protivník, kterého se těžko zbavujeme. Krasec skvostný, o kterém je v článku řeč, se začal stěhovat a v novém se mu daří.

Po letech, kdy se bobr od našich řek, potoků a dalších vodních ploch vytratil, se tam zase vrátil. Je to dobře nebo ne? Někteří tvrdí, že ne. Proč? Jaký je rozdíl mezi nutrií a bobrem? Jak nám bobr může pomoci v boji s klimatickou změnou?

Zvířatům je jedno, jaké má který člověk postavení v lidské společnosti. A pokud se někde nabízí zdánlivě super místo k úkrytu před nečekaným mrazem a k přezimování, tak proč nevyužít třeba WC na ministerstvu vnitra? Následující text od Pražské zvířecí záchranky vám poradí, jak se v případě nečekané ušaté návštěvy vybavené radarem (nebo-li netopýra) zachovat.