PŘÍRODA.cz

Všeobecné znalosti zeměpisu většiny z nás obsahují jen velmi stručné údaje o životě lidí v některých ne zrovna rozvinutých zemích Asie - hlad, podvyživené děti i dospělí, sucho, záplavy, války, smrtelné choroby a celkově exotické prostředí.

Označení výrobků s GMO, pokuty, havárie, postup při zistění závadnosti. To jsou hlavní témata dnešního článku věnovaného legislativě a GMO

V dnešním pokračování seriálu o právním zakotvení GMO v české legislativě se dozvíme něco oritériích bezpečnosti těchto organismů.

Tento problém velkou měrou týká i České republiky. Souvisí nejen se zemědělstvím, ale také s námi samotnými a s naším mnohdy neuváženým přístupem k okolní přírodě.

Dnes je zemědělství velký problém, i když si to mnoho odpovědných lidí nepřipouští. Problémy zemědělství jsou hlavně v přístupu k půdě a v metodách jak z půdy něco dostat. V oblasti zemědělství platí velice přesně rozdělení na vyspělé a rozvojové země. Největší potíž je v tom, že jak v zaostalých tak ve vyspělých zemích je dnes zemědělství nastartováno pro přírodu špatným směrem.

O geneticky modifikovaných organismech již bylo napsáno mnohé, málokdo však ví, co je při manipulaci (pěstování, transport, výroba, prodej...) s GMO na území našeho státu právně dovoleno a co naopak zakázáno, či na které úkony se zákon nevztahuje.

V posledních dnech patří geneticky modifikované organismy či spíše geneticky modifikované plodiny k jednomu z nejdiskutovanějších témat nejen mediální scény. Poté, co se Indie rozhodla nahradit současné pěstebné plodiny svého území plodinami GM, rozpoutala se ve vlnách odpůrců GMO prudká vlna nepokoje.

V celém světě neustále stoupají nároky na dodávky energie. Jenže nerostné zdroje naší planety pomalu docházejí. Jak řešit tento problém dnešní společnosti a kde se tu vůbec vzal?

Hlad je v současnosti hlavním problémem v rozvojových zemích. Jenže při současném růstu počtu obyvatel na naší planetě bude hlad již brzo vážnějším problémem než terorismus.

Tento můj článek je v podstatě reakcí na článek Jak nevylít s vaničkou (Monsantem) i dítě (GMO) redaktora Britských listů Dalibora Šrámka, který vyšel 25. 7. tohoto roku. Zároveň je vyjádřením souhlasu s jeho rozhořčením a neschopností orientovat se v současném světě, konkrétně na poli geneticky modifikovaných organismů a jejich mediálního přinejmenším podivného až extrémního znehodnocování a uvádění do co nejhoršího světla.