Rubrika: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Doba ledová je doba ledová
14. prosinec 2006, Ing. Dagmar HonsováPodzim a začátek letošní zimy jsou v médiích často označovány za nejteplejší za stovky let a je pravdou, že celá Evropa, včetně Alpských lyžařských velmocí si o sněhu může pouze nechat zdát. Kdo by v takové situaci uvěřil, že může zamrznout Baltské moře, tak že se po ledu dalo přejet z Dánska do Švédska, nebo že led se může objevit i na řece Nilu. A přitom byly tyto jevy v historii opravdu pozorovány.
Litvínovské protitěžební referendum prohlášeno za neplatné – co to znamená?
8. prosinec 2006, Alena RulfováK litvínovskému protitěžebnímu referendu, které proběhlo 1. prosince, přišlo 38 % obyvatel města Litvínov. Aby mohlo být referendum prohlášeno za platné, 38 % hlasujících nestačí, neboť se nejedná o nadpoloviční většinu.
Škodlivé látky v ovzduší a inverze
29. listopad 2006, Ing. Dagmar HonsováLetošní listopad s sebou přinesl už více jak 12 dnů, kdy v nížinách bylo zataženo nízkou oblačností a na horách bylo slunečno s daleko vyššími teplotami. Meteorologický název této situace je inverze.
Lišejníky, skromní dobyvatelé skal
21. listopad 2006, Vojtěch DostálNa neobydleném skalisku je lišejník zpravidla jedním z prvních kolonizátorů. Jemná spolupráce sinic či řas s houbami po milióny let dokáže osídlit na pohled velmi nehostinné končiny. To je však pouze jedna z vlastností, která je pro lišejníky typická. Pojďme si povědět další zajímavosti ze světa zvláštních a opomíjených tvorů.
Proč zde někteří ptáci zůstávají?
16. listopad 2006, Renata PetříčkováMožná vás někdy napadlo, proč zde někteří ptáci na zimu zůstávají. Je tu nevlídno, mrazivo, nedostatek potravy... proč všichni prostě neodletí do teplých krajin?
Odpověď jsem nalezla v knížce Jurije Dimitrijeva: Ptáci. A ve zkratce se vás s ní pokusím seznámit.
Vznik života - jak v té době vypadala atmosféra?
13. listopad 2006, Vojtěch DostálV současnosti se považuje za nejpravděpodobnější způsob vzniku života na Zemi tzv. biogeneze, tedy vznik živé hmoty z neživé. Této teorii se také říká makroevoluce. Hrála v té době atmosféra roli? A když ano, tak jakou?
Ekosystémy v české přírodě - kulturní les
8. listopad 2006, Lenka KadlíkováJedná se o nejčastější typ lesního ekosystému v české přírodě. Vzhledem k tomu, že se jedná o umělý ekosystém, je velice náchylný na škůdce a mnohde i k meteorologickým jevům jako jsou vichřice, velké množství sněhu.... Důvodem je především skladba těchto lesů. Jedná se zejména o monokulturní smrčiny. Tyto lesy ale mají nezanedbatelný význam pro rekreaci a výraznou protierozní funkci.
Co můžeme očekávat od podzimu?
26. září 2006, Ing. Dagmar HonsováOd soboty 23.9. začal astronomický podzim 2006. Počátek podzimu v podobě teplého babího léta je vždy velmi příjemný. Do počasí nad Evropou ale také může v tomto ročním období promluvit vliv Atlantických tropických cyklón, tedy hurikánů.
Půjdete pouštět draky - aneb vítr jako meteorologický prvek
19. září 2006, Ing. Dagmar HonsováSlovo vítr označuje horizontální přemísťování vzduchu vzhledem k zemskému povrchu. A protože se vyznačuje rychlostí a směrem, můžeme ho vyjádřit vektorem.
Symbióza v našem životě
29. srpen 2006, Vojtěch DostálPokud si myslíte, že lidstvo panuje nad planetou, jste na omylu. V podivném chuchvalci různých ekologických vztahů je totiž zamotán i člověk. Jak je to se symbiózou?