PŘÍRODA.cz

Na wikipedii se můžeme dočíst, že rekultivace znamená snahu o obnovení biologických funkcí v krajině s významně proměněnou lidkou činností, zejména těžbou. Jde o soubor postupů, které mají za úkol zahladit negativní antropogenní zásahy do přírody. Jedná se o území postiženého těžbou nerostných surovin nebo jinou dočasnou lidkou činností.

Možná znáte přírodní rezervaci Dráchovské tůně. S tůněmi v nivě Lužnice se však můžeme setkat i jižně od Dráchova směrem k Veselí nad Lužnicí. I tato oblast je velmi cenná, bohužel však nepoužívá statut maloplošného chráněného území. V důsledku toho je území ohroženo výstavbou dálnice D3.

A je to tu zase- aprílové počasí nás ani letos nemine.

edna z pranostik praví: „Jaro krásné, všem tvorům spásné.“ A je to tu, od soboty 20.3. máme i podle kalendáře jaro. První jarní den se celkem vyvedl. Teploty mnohde přesahovaly i 15 stupňů. V totmto článku se dozvíte mimo jiné, co se na jaře děje s přírodou.

Babím létem označujeme nejen končící léto, ale i hudební festival konající se v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, stejnojmenný film Vladimíra Michálka, přeneseně můžeme pojem „babí léto“ použít pro období začátku stáří. Nás ovšem bude zajímat babí léto z toho přírodního hlediska. Bude tedy řeč o počasí pozdního léta, které je dlouhodobě bez výraznějších srážek a větrných dnů, kdy je slunečno a teplo.

Po aprílovém dubnovém počasí, se letos snad každý meteorolog, ale věřím, že i všichni ostatní těšili na stabilnější květnové počasí. Tzv. “aprílově” počasí je způsobené velkými teplotními rozdíly mezi oceánem a pevninou a letošní duben byl opravdu ve znamení rčení: “Každý pes – jiná ves”.

Mrtvé dřevo – termín obecně zažitý pro dřevo v různém stádiu rozkladu, a protože se na odumírajícím stromě nachází kromě živého dřeva i mnoho dřeva mrtvého, lze i odumírající strom označit jako "mrtvé dřevo." V angličtině je pro mrtvé dřevo zažitý ještě termín "Coarse Woody Debris" (CWD), tedy "hrubé zbytky dřeva."

Asi málokomu ušlo, že se lidstvo stále častěji potýká s ničivými povodněmi. Proč k tomu dochází? Mohou za to dva hlavní faktory: změny klimatu a některé nedomyšlené zásahy člověka do krajiny a ekosystémů.

Rorýs obecný (Apus apus) hnízdí v koloniích na vysokých budovách ve starší městské zástavbě, na panelových domech ve ventilačních průduchách, na věžích a ojediněle i ve vyšších rodinných domcích. Vlivem oprav budov, zejména zakrýváním otvorů a dutin při zateplování zdí, výstavbě obytných podkroví a opravě střech, přichází o vhodná hnízdiště. Pokud dochází k těmto úpravám v době hnízdění, mohou být přímo zazděna živá mláďata.

Ještě před rokem si kdekdo pod slovem bioplast či biopolymer nedovedl nic moc představit, s bioplasty bylo možno setkat se spíše jen na výstavách. Ale mění se to, bioplastu jistě patří budoucnost.