PŘÍRODA.cz

Rorýs je v Česku dobře známý, ohrožený druh. Rád si dělá svoje hnízda ve větracích otvorech pod střechami budov. Je tedy častým obyvatelem měst a vesnic. Žije jich tam 95 % dnešní populace. Většinu svého života tráví ve vzduchu. Ano, dokáže tam i spát.

Netopýři jsou známí nejen tím, že se v noci orientují pomocí ultrazvuku, ale i tím, že den a zimu přečkávají uvnitř jeskyní pověšení na zdech a stropech i v tisícových koloniích. V jeskyních pak zanechávají mnoho trusu. Právě ten byl důležitý pro vojáky. Nyní je důležitý hlavně pro zahrádkáře.

Sázení stromů, stejně jako tvorba uměleckého díla, vyžaduje pečlivé promyšlení. Začíná to výběrem správného místa v zahradě - klíčovou roli hraje typ půdy a sluneční záření. Úspěšná sousedka Kasia, známá svými úžasnými švestkami v zahradě. Při analýze její činnosti si všimneme pečlivého plánování již ve fázi kopání jámy: zásadní je hloubka a průměr jámy připravené pro strom. Při výběru místa pro budoucí krásku naší krajiny je vhodné volit dobře propustnou půdu a slunné místo, které chrání před…

Všechny tři výrazy slýcháme čas od času v předpovědi počasí. Ne, „rosničky“ si nevybírají, který se jim zrovna líbí. Všechno to jsou námrazové jevy, ale každý značí trošku něco jiného.

Růže jsou jedněmi z nejoblíbenějších květin na světě. S jejich půvabnými okvětními lístky a bohatými barvami není divu, že si na celém světě získaly srdce milionů lidí. Co však činí růže tak výjimečnými a proč jsou tak populární?

Především proto, že jsou sovy noční ptáci, jsou opředeny nejedním tajemstvím. Pro lidi sovy od pradávna byly a jsou symbolem symbolem moudrosti, ale také jasnozřivosti, neštěstí a smrti. Nejstarší, desetitisíce let staré, jeskynní kresby, které vyobrazují sovy a dokazují tak zájem člověka o tyto tvory, byly nalezeny teprve poměrně nedávno.

Vřes obecný nebo taky břes, břasa, erika, řes, jindavec, chvojčina, břesňák, hnidavec, hyndavec, modrý rozchod, suchotinka, vřes skotský nebo vědecky Calluna ( z řeckého výrazu pro zametání) vulgaris (latinsky obyčejný) nesloužil jen pro okrasu a k zametání, pomůže i s některými neduhami vašeho těla. Ve středověku se používal i k výrobě piva, místo chmele.

Každý bude bránit svůj oblíbený druh. Může se zdát, že nejinak tomu je i u Jiřího Hulcra, předního světového odborníka na kůrovce z Floridské univerzity v USA. Pojďme se s ním podívat do lesa a najít, v čem je problém kůrovcových kalamit, když to není kůrovec.

Babička: „Proč?“ Já: “Protože to pro ně nemá smysl a může to být pro ně nebezpečné. Platí to jak pro slepičky, králíky, morčata, tak velká hospodářská či volně žijící zvířata i vodní ptáky.“

Dnes a denně si lze na sociálních sítích, recenzích na mapách nebo v diskusních fórech přečíst několik stále se opakujících nespokojených frází na výběhy v zoologických zahradách. Prakticky vždy se lze setkat s některou z následujících – výběh byl zarostlý, výběh byl příliš velký, zvířata nebyla vidět, zvířata jsou příliš daleko, zvířata jsou pořád ve stínu. Je smutné, že když se moderní zoologické zahrady překlenuly do období, kdy se snaží maximálně napodobit podmínky, ve kterých zvířata žijí a…