příroda.cz

Nezřídka se objevují zprávy o různých "zázracích", kdy jednou to má být žen-šen, jindy třtinová melasa, hadí jed, kanna či aloe. V případě aloe u nás došlo k poměrně velkému rozšíření v kosmetice i potravinářství - pleťová kosmetika, zubní pasty, nápoje, mléčné výrobky či konzervy. Významné využití může mít i další zajímavá rostlina.

Nová studie zjistila, že psi sdílejí jistý „chromozomální překryv“ s takzvaným Williamsovým-Beurenovým syndromem, který lidi mj. činí přátelštějšími.

O geneticky modifikovaných organismech (GMO) se v médiích v současné době hovoří nejčastěji v souvislosti s potravinami a zemědělskými plodinami a jejich možným rizikem pro lidský organismus a životní prostředí obecně. Z pojmu GMO se proto v povědomí široké veřejnosti stal strašák, synonymum pro něco špatného, závadného, život ohrožujícího.

Myslíte, že "čistokrevnost" u psů zajišťuje, že budou stále stejní a navíc zdraví? Velký omyl. Zkuste se podívat, jak se čistokrevné rasy jako buldok, jezevčíck, bulteriér a hnohé další změnily od roku 1915 do současnosti.

Vědci z Johns Hopkins University vyřešili dlouholeté tajemství týkající se neurálního mechanismu stojícího za tzv. Lombardovým efektem.

Každé jaro, při pořádání akce Vítání ptačího zpěvu, si vzpomenu na slova mého úžasného profesora Komárka z katedry filosofie přírodních věd na Univerzitě Karlově, a vyslovím svou oblíbenou otázku: "Víte, proč ptáci zpívají?"

Stejně jako u lidí se i u zvířat projevuje tzv. albinismus, což je vrozený nedostatek kožního barviva melaninu. Výsledkem tohoto deficitu je velice citlivá, bílá kůže a rovněž citlivé oči. Což je také důvodem, proč bývá albinismus doprovázen nějakou vadou zraku, jako například myopie (krátkozrakost) či astigmatismus.

Odborníci z dánského Novo Nordisk Foundation Center for Biosustainability vyvinuli novou metodu výroby enzymů P450, s jejichž pomocí se rostliny chrání proti dravcům a mikrobům. Ta zjednodušeně řečeno spočívá v tom, že z bakterií se udělají jakési továrny.

Savci nejspíš byli prvními zvířaty na světě, která získala schopnost produkovat jed. Plyne to z poznatků odborníků z University of the Witwatersrand v Jihoafrické republice.

Vědci důkladně analyzovali pozůstatky želvy, která přibližně před 1000 lety uvízla v zatopeném vápencovém závrtu na Bahamách. A ke svému úžasu zjistili, že velká část její DNA zůstala neporušena.